Obsazené sovětské opevnění, Krym 1942

Snímek pořízený 15. května 1942 při dobytí města Kerče ležícího na nejvýchodnějším cípu Krymu zachycuje obsazené sovětské opevnění zvané „Baku“. V době zveřejnění tohoto snmku si připomínáme 75. výročí německo-sovětských bojů o Krym.

Poloostrov Krym měl pro Rusko i SSSR velký strategický význam a v historii o něj byly opakovaně sváděny boje. Pevnost Sevastopol byla obléhána již v letech 1854–55 za Krymské války a její pád představoval pro ruskou stranu významný impuls k uzavření míru. Krym svoji strategickou úlohu neztratil ani v následujících desetiletích a Sevastopol zůstal jednou z nejdůležitějších pevností v Ruském impériu. Tuto hlavní základnu Černomořského loďstva dále opevňovali i bolševici po občanské válce v Rusku.

Na počátku druhé světové války měl Krym hodnotu nejen jako základna Černomořského loďstva, ale také jako oblast, odkud mohly startovat sovětské bombardéry k náletům na rumunská ropná pole. Nacistická a rumunská vojska pod velením Ericha von Mansteina pronikla na Krymský poloostrov v září 1941, 30. října pak dorazila k Sevastopolu a zahájila jeho obléhání. Sovětská obrana však byla příliš silná. Po zastavení německé ofenzívy počátkem prosince 1941 přecházela Rudá armáda na nejširší frontě do protiútoků, a obležený Sevastopol neměl být ponechán na holičkách.

26. prosince 1941 překročila sovětská vojska Kerčskou úžinu, oddělující Azovské moře od Černého, a 30. prosince se vylodila u Feodosije na jižním pobřeží Krymu – odsud oficiální název „Kerčsko-feodosijská výsadková operace“. Po sovětském vylodění u Feodosije německé síly z obav před obklíčením evakuovaly Kerčský poloostrov; velitel příslušného sboru generál Sponeck za to byl odsouzen k trestu smrti, jenž mu byl Hitlerem změněn na několik let vězení (po atentátu na Hitlera v červenci 1944 byl Sponeck zastřelen). Sovětské vylodění přimělo Mansteina, aby se dočasně přestal snažit o zteč Sevastopolu; Sověti sice obsadili Kerčský poloostrov, avšak postoupit dále na západ a prolomit obklíčení Sevastopolu se jim nepodařilo. Naopak Němci se vzchopili, 18. ledna 1942 znovu dobyli Feodosiju a zatlačili sovětské síly na východ, k Parpačské šíji. Opětovné pokusy Rudé armády o obnovení postupu na Sevastopol skončily nezdarem.

Mezitím se na Krymu chystali sami Němci k dalšímu útoku, jenž dostal krycí název „Lov dropů“ (Trappenjagd). 8. května 1942 zahájila Mansteinova 11. armáda, silně podporovaná letectvem, útok na sovětské síly na Kerčském poloostrově. Přestože měla sovětská vojska značnou početní převahu, jejich obrana se zhroutila a 15. května Němci obsadili Kerč. Do 20. května se podařilo evakuovat jen malou část obránců, sovětská 44., 47. a 51. armáda byly z velké části zničeny. Celkové sovětské ztráty pouze při německém dobytí Kerčského poloostrova se udávají na nejméně 176 000 lidí, z největší části zajatců; ztráty vojsk Osy čítaly údajně jen něco přes 7 000 mužů. Souběžná Timošenkova ofenzíva u Charkova skončila pro Sověty ještě větší katastrofou. Naplnil se i osud obleženého Sevastopolu: počátkem července byl přístav dobyt. Tou dobou již nacistická vojska zahájila gigantickou letní ofenzívu, která je přivedla až na Kavkaz a ke Stalingradu.