Krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 nepostihly československou armádu pouze bezohledné personální čistky, ale byl kladen také stále větší důraz na technickou a výstrojní unifikaci po sovětském vzoru. Od roku 1952 se započalo s postupnou obměnou uniforem a jejich doplňků. Proces však trval déle, než bylo původně zamýšleno a trpěl řadou nedostatků, resp. nedostatečnou produkcí nových součástí.
Tento vývoj ovlivnil i řády, vyznamenání a kvalifikační odznaky, které jinak vycházely ještě z prvorepublikových vzorů. Konkrétně ty letecké se nosily bez výraznějších obměn od roku 1923 prakticky v totožné podobě. K jejich tzv. „čepičkovské“ obměně došlo až počátkem padesátých let, kdy v čele resortu obrany stál ministr Alexej Čepička (odtud hovorový název).
Již hotové zásoby leteckých kvalifikačních odznaků se měly podle dispozic přepracovat tak, aby byl na jejich averzu státní znak ČSR nově vsazen do rudé smaltované hvězdy. Tyto práce však probíhaly natolik pomalu, že z odznaků učinily nedostatkové (leč málo žádané) zboží, které nezažilo nikdy zcela plošné zavedení.
Roku 1954 se nařízení ohledně odznaků znovu změnilo a v ČSR (stejně jako ve všech ostatních sovětských satelitech) byly zavedeny přesné kopie kvalifikačních odznaků sovětského letectva. „Čepičkovské“ varianty představují proto relativně krátkou epizodu v dějinách těchto odznaků.
Odznak dělostřeleckého pozorovatele je ražen ze stříbra o rozměrech 60 x 47 mm. Má tvar okřídleného meče, mířícího čepelí kolmo dolů. Meč je po obou bocích zdoben lipovými snítkami, jež jsou vůči sobě zrcadlově orientovány. Na meč je položena rudě smaltovaná pěticípá hvězda, nesoucí malý státní znak ČSR. Zadní strana je holá, s částečně dochovanými upínacími trny.