Vývoj československých leteckých odznaků prošel od roku 1923, kdy byl zaveden první z nich, celkem čtyřmi obdobími změn. První období bylo ukončeno v roce 1953. Druhé přechodné období souvisí s tímto rokem. Třetí období (1954–1968) pak souvisí se zavedením odznaků tzv. třídních specialistů, čtvrté je ukončeno až rozdělením česko-slovenského státu v roce 1992. Po výtvarné stránce tyto odznaky nenavazují na pilotní odznaky států zúčastněných v I. světové válce, pouze jejich kruhové uspořádání (vyjma období 1954–1968) by mohlo připomínat pilotní odznaky francouzské. Tento kruhový motiv si zachovávají až do současnosti. Okřídlený lipový věnec symbolizující svobodu, proťatý římským mečem, do jehož jílcové části byl umístěn malý československý státní znak, byl v tomto ohledu novinkou. Z pilotního odznaku byly odvozeny všechny ostatní odznaky jednotlivých specializací. Tvar odznaku palubního radiotelegrafisty tvoří kruh, na jehož horní okraj jsou položena rozpjatá křídla. Na střed křídel je dále položen meč, který prochází středem kruhu a v dolní části jej přesahuje. Pod příčkou meče je umístěn československý tzv. malý státní znak. Z levé horní části kruhu vychází stylizovaný klikatý blesk, procházející podél malého státního znaku přes čepel meče a jeho hrot je položen na pravou dolní část kruhu. Malý státní znak, kruh a blesk jsou zlacené s přirozeným leskem, křídla a jílec meče jsou stříbrné bez lesku, příčka a čepel meče jsou stříbrné, lesklé. Odznak byl zaveden Ministerstvem národní obrany dne 12. dubna 1947.
Odznak byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán nákupem v roce 1968.