Vývoj československých leteckých odznaků prošel od roku 1923, kdy byl zaveden první z nich, celkem čtyřmi obdobími změn. První období jejich existence bylo ukončeno v roce 1953. Druhé přechodné období souvisí s tímto rokem. Třetí období (1954–1968) pak souvisí se zavedením odznaků tzv. třídních specialistů, čtvrté je ukončeno až rozdělením česko-slovenského státu v roce 1993. Po výtvarné stránce tyto odznaky nenavazují na pilotní odznaky států zúčastněných v 1. světové válce, pouze jejich kruhové uspořádání (vyjma období 1954–1968) by mohlo připomínat pilotní odznaky francouzské. Tento kruhový motiv si zachovávají až do současnosti. Okřídlený lipový věnec symbolizující svobodu, proťatý římským mečem, do jehož jílcové části byl umístěn malý československý státní znak, byl v tomto ohledu novinkou. Z pilotního odznaku byly odvozeny všechny ostatní odznaky jednotlivých specializací. Odznak polního pěchotního, dělostřeleckého a jezdeckého pozorovatele tvoří rozpjatá křídla, na jejichž střed je položen meč, pod jehož záštitou je umístěn malý státní znak. Po obou stranách státního znaku a části meče je umístěna lipová ratolest se sedmi listy. Malý státní znak a lipové ratolesti jsou zlacené s přirozeným leskem, křídla a jílec meče jsou stříbrné, bez lesku, záštita a čepel meče jsou stříbrné, lesklé. Odznak byl do užívání zaveden Ministerstvem národní obrany ke dni 12. září 1931.
Odznak byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu darem v roce 1995.