Od začátku května do poloviny července 1941 proběhlo ve Velké Británii pět samostatných parašutistických kursů pro československé vojáky. Od července 1941 navazoval parašutistický kurs na kurs útočného boje ve Skotsku. Jednotlivé skupiny absolvovaly během výcviku obvykle pět až šest základních seskoků. Po ukončení kursu na letišti v Ringway obdrželi úspěšní absolventi britský parašutistický odznak. Ten byl vyšit na podkladové tkanině barvy stejnokroje, buď z vlněného flanelu, nebo serže. Motiv padáku byl vyšit bílým, křídla světlemodrým hedvábím. V průběhu následujícího roku tak postupně přibývalo u jednotek čs. samostatné brigády osob, které měly na pravém rukávu blůzy stejnokroje pod nášivkou „Czechoslovakia“ našitý parašutistický odznak. Britská War Office, na žádost o vyjádření dne 16. října 1941, sdělila prostřednictvím Vojenského attaché pplk. Kally, že nemá námitek proti tomu, aby čs. vojenské osoby, které s úspěchem prodělaly, nebo prodělají parašutistický výcvik, nosily britský odznak pro parašutisty.
Odznak proporčně nestandardního provedení (je větší, než původní britský) je pořízený soukromě. Patřil Václavu Vondrákovi, absolventovi parašutistického kursu a po válce zaměstnanci Vojenského historického ústavu.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán darem v roce 1964.