Zavedení odznaku souviselo se zapojením armády Slovenska do tažení proti Sovětskému svazu v roce 1941. Pro potřebu ocenění jejích příslušníků za bojové zásluhy byla zřízena různá vyznamenání, a to včetně Čestného odznaku za tažení proti Sovětskému svazu. V případě Rychlé divize byla mezi jejími příslušníky zřejmá snaha po získání dekorace, která by byla obecným vyjádřením příslušnosti k této jednotce, bez ohledu na hodnost či služební zařazení. Odznak, včetně své podoby vzešel z vlastní aktivity příslušníků jednotky a byl později velením divize akceptován a následně rozkazem jejího velitele v roce 1942 legalizován a povolen k nošení na polním stejnokroji.
Základní symbolika tohoto odznaku motorizované jednotky slovenské armády, zformované v srpnu roku 1941, se odvíjí od zobrazení přední části nákladního automobilu. Obrys chladiče automobilu nese letopočty 1941–1942. Za koly automobilu vyrůstá půlvěnec vavřínových listů. V horní části odznak uzavírá orel, který drží v pařátech písmena R a D, stojící na místě pomyslné kabiny automobilu.
K výrobě odznaku byl využíván kompozitní materiál. Zadní strana odznaku nemá žádný motiv a nese jasné stopy po jeho odlévání. Připevnění na stejnokroj je u zde představeného odznaku řešeno formou uzavíratelné jehlice, ale vyskytuje se v různých variantách. Stejně tak jako se jednotlivé exempláře odznaku Rychlé divize liší díky své „polní výrobě“ použitou slitinou, povrchovou úpravou, vykreslením detailů atd.
Odznak byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu nákupem v roce 1957.