V době druhé republiky mezi říjnem 1938 a březnem 1939 se do popředí veřejného prostoru dostala celá řada radikálních organizací krajně pravicového, resp. fašistického typu, které dosud nepředstavovaly zásadní činitele politického života v Československu. V měnících se politických podmínkách se jim tehdy otevřelo okno příležitosti.
Produktem dané doby byla i tzv. Gajdova garda, pojmenovaná po známém generálovi a radikálním politikovi Radolu Gajdovi. Pro svůj násilný charakter a narušování veřejného pořádku bylo toto uskupení již počátkem roku 1939 zakázáno. To však nezabránilo tomu, aby se část jeho členstva nepřelila po okupaci do řad tzv. Svatoplukových gard, v jejichž vedení se objevil mj. známý český fašista a kolaborant Jan Rys-Rozsévač.
Popis:
Odznak oválného tvaru o výšce 46 a šíři 39 mm je ražen ze stříbra. Mimo nejsvrchnější část ho ohraničuje široký lipový věnec, ukončený nahoře páskou stočenou do oblouku. Na ní je bezpatkovým písmem vyvedena datace 1938–1940, odkazující patrně na 2. výročí založení Gajdových, resp. Svatoplukových gard. V samotné ploše odznaku, která je dutá, překlenutá pouze plastickou čtvercovou mříží, je připevněn vyvýšený reliéf zobrazující fasces, z něhož heraldicky doleva trčí malá lipová ratolest. Nad fascesem se nachází bílým a červeným smaltem vyvedená vlající vlajka. Odznak je mírně konkávně vypouklý, na zadní straně opatřený svislou upínací jehlicí a matričním číslem 133. Jedná se o faleristickou raritu, jež nebyla doposud odbornou literaturou ani popsána, ani zaznamenána.
Odznak byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán nákupem v roce 2024 od soukromého sběratele.