Profese vojáka je velmi mnohostranná a vedle přípravy a zajištění obrany státu zahrnuje i záchranné a rekonstrukční práce v souvislosti s živelnými pohromami, humanitárními katastrofami a lokálními válečnými konflikty. Ne každý voják, třebaže sloužící u tzv. bojového útvaru, se tak v průběhu své kariéry dostane do reálné bojové situace. Pro vojáky AČR, kteří tuto zkušenost absolvovali, je určen Odznak Za bojový kontakt, založený v listopadu roku 2011.
Odznak je obdobou dekorací existujících v armádách jiných států, jakými jsou například v armádě Spojených států amerických bojové odznaky určené pro všechny (Combat Action Badge – CAB), dále zvlášť pro pěchotu a speciální síly (Combat Infantry Badge – CIB) a zvlášť pro bojové mediky (Combat Medical Badge). Obdobně jsou v australské armádě udělovány odznaky pro obranné síly (Australian Defence Force) obecně (Army Combat Badge – ACB) a zvlášť pro pěchotu (Infantry Combat Badge – ICB).
Český Odznak Za bojový kontakt zřídil ministr obrany Alexandr Vondra rozkazem č. 53/2011 (RMO č. 53, čl. 2, odst. 1a). Odznak se uděluje jedincům, kteří „plnili služební povinnosti v přímém bojovém střetu s protivníkem“ a je určen pro vojáky všech složek včetně mediků, kteří působí v bojové situaci v místě, kde je zraněný. Pravidla pro výběr kandidátů na udělení odznaku jsou přísná. Při samotné žádosti je důsledně trváno na doložení záznamů, svědectví a přesném popisu situace. Základním měřítkem je podmínka, aby se potenciální kandidát na odznak do boje aktivně zapojil.
Popis:
Odznak obdélníkového tvaru o výšce 15 mm a šířce 48 mm při síle 2 mm, ražený z tombaku.
Avers:
Na šrafovaný podkres je horizontálně položen bleskovitě lomený pruh červené barvy, který vychází z prvků tradiční symboliky úderných jednotek československé armády první republiky od dob československých legií. Základní moderní motiv tvoří dva útočné nože vz. 75 (UTON), které jsou položeny proti sobě tak, že obě ostří jsou orientována dolů. Naproti hrotům útočných nožů jsou položeny trojice lipových lístků, řazených za sebou.
Na reversní straně se nacházejí dva piny k uchycení na stejnokroji a ryté číslo odznaku: 2002.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán darem v roce 2017.