Ve druhé polovině 16. století se během válek habsburské monarchie s Osmanskou říší hojně bojovalo o klíčová pohraniční opevnění. Jedním z nich byla pevnost Sissak na soutoku řek Kupa a Sáva, jenž stála Turkům v cestě na chorvatský Záhřeb. Osmané se ji pokoušeli dobýt již v letech 1591 a 1592, avšak neúspěšně. Potřetí se o to pokusilo vojsko vedené Tellim Hasanem Pašou, které pevnost oblehlo 15. června 1593. Obranu pevnosti vedli poněkud netradičně kněží - Matija Fintić a Blaž Đurak. Habsburkové poměrně rychle zmobilizovali vojsko vedené Ruprechtem von Eggenberg, Tamásem Erdődy a Andreasem von Auersperg, které již 22. června udeřilo na osmanské obléhatele. Bitva, do níž se výpadem zapojila i posádka Sissaku, skončila katastrofální porážkou Osmanů a smrtí jejich velitele Telliho Hasana Paši. Zároveň se stala počátkem takzvané dlouhé turecké války (1593−1606) mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší.
Figurky představují osmanské střelce z ručnic, pravděpodobně janičáry. Oba muži jsou oblečeni do dlouhých kaftanů, z nichž jeden je modrý a druhý modrošedý. Oba jsou přepásáni červenými šerpami. Střelec v modrošedém kaftanu má fialové kalhoty a růžový turban s červeným dýnkem, zatímco druhý má kalhoty růžové a turban s červeným dýnkem má zelený. Oba muži jsou oblečeni do žlutých bot, u pasu mají šavle a křížem přes trup na řemeni hnědou brašnu se střeleckými potřebami. Střelec v modrošedém kaftanu nabíjí, střelec v modrém kaftanu je připraven ke střelbě.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.