Otakar Nejedlý, Bojiště u Souain, 1919

Otakar Nejedlý, Bojiště u Souain, 1919

Když začalo v květnu 1919 vedení Památníku odboje organizovat výpravy umělců na bojiště první světové války, projevil zájem o účast v této akci také významný český malíř Otakar Nejedlý (1883–1957). Původně byl vyzván jako člen uměleckého oddělení na Sibiř, avšak z důvodu pracovní vytíženosti byl nakonec jmenován vedoucím francouzské výpravy. Dva letní měsíce roku 1919 cestoval společně s Vincencem Benešem a Bohuslavem Harnou po lokalitách, na nichž ještě před nedávnem bojovali vojáci čs. zahraniční armády ve Francii. Své dojmy a vnitřní pocity z cest Nejedlý sepsal v zajímavé vzpomínkové knize s názvem Malířovy dojmy z francouzského bojiště (Praha 1921).

Prezentovaná malba představuje širokoúhlý pohled na mohutné zákopy u vesnice Souain-Perthes-lès-Hurlus na Marně, kde probíhala během září 1915 rozsáhlá ofenzíva francouzské armády.  Ohořelé stromy a keře se nad nimi smutně sklání, jakoby zde ještě doznívaly zvuky střelby z děl. Temně modrým rozbouřeným nebem prosakuje barva červánků. Otakar Nejedlý nenáleží do okruhu výtvarníků-legionářů a za první světové války nebojoval na žádné z front. Avšak krátká, v úvodu zmíněná etapa roku 1919 je neodmyslitelnou a významnou součástí umělcova vývoje. Použil totiž zcela novým, kontrastujícím způsobem barvy, s jejichž pomocí vytvářel kompozici maleb.

Otakar Nejedlý pocházel ze selské rodiny v Roudnici nad Labem. Na gymnáziu nepatřil k právě nejúspěšnějším studentům. Inklinace k malířství však předurčila jasně jeho budoucí profesní dráhu umělce. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Ferdinanda Engelmüllera, jenž velmi ovlivnil jeho prvotní výtvarnou orientaci. V letech 1903–1905 se pro Nejedlého staly inspirativními jeho návštěvy u Antonína Slavíčka v Kameničkách u Hlinska, kde se měl možnost setkat s dalšími osobnostmi tehdejší české výtvarné scény. Po studijních cestách Evropou se Nejedlý rozhodl v roce 1909 s přítelem a malířem Jaroslavem Hněvkovským navštívit exotické kraje Indie a Cejlonu (nyní Srí Lanka). Podstatnou roli hrála v životě umělce také jeho pedagogická dráha na pražské Akademii výtvarných umění, kde vyučoval od roku 1925 až do konce života krajinářství.

Plátno, olej, 1440 x 2630 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1924.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…