Otto Gutfreund, Ruští legionáři, 1924–1926
Fotogalerie
Jedna ze dvou dochovaných sádrových studií čs. legionářů vynikajícího českého sochaře Otty Gutfreunda se stala předlohou pro realizace plastik, vyráběných sériově v keramických závodech Keras v Bechyni ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Studie představuje postavy příslušníků 3. čs. střeleckého pluku a 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa. Na povrchu sousoší jsou dobře znatelné autorovy tahy štětce. Obličeje obou vojáků jsou propracovány do posledních detailů. Signování umělce v typické podobě „gutfreund“ je umístěno na podstavci.
Otto Gutfreund (1889–1927) vstoupil hned na počátku první světové války, v srpnu roku 1914, do řad českých a slovenských dobrovolníků v rámci francouzské armády. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu, kde zahynulo několik jeho nejbližších přátel. Na podzim roku 1915 se Gutfreund otevřeně postavil spolu se třemi příslušníky roty Nazdar do čela odporu Čechů a Slováků proti tzv. Bérengérovu zákonu, podle něhož nesměli být přijímáni do francouzské armády vojáci států, bojujících na straně nepřátel Francie (včetně Rakousko-Uherska). Rota Nazdar byla také z tohoto důvodu zrušena a její vojáci rozptýleni do cizineckých jednotek. Za účast v tzv. „aféře kaprálů“ byl Gutfreund odsouzen a až do konce války vězněn ve francouzských internačních táborech. Teprve intervence představitelů československé vlády na podzim roku 1918 vedla k jeho propuštění. Do nové republiky se zatrpklý umělec zpočátku nechtěl vrátit, avšak existenční problémy ho přece jen přiměly v roce 1920 k návratu. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou v červnu roku 1927 ve Vltavě.
Sádra, polychromie, výška 50 cm.
Umělecké dílo je součástí původní sbírky Památníku odboje.
Aktuálně
Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí
Od vyhlazení Lidic uplynulo 84 let. Nacisté chtěli obec vymazat z mapy
Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938
Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha
PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
