Otto Matoušek, Raněný zajatec z Varvaropolje, 30. 10. 1915

Na drobné akvarelové kresbě malíře a legionáře Otto Matouška (1890–1977) je zachycen voják v rakouské uniformě. V boji utrpěl zranění, protože má hlavu ovázanou obvazy. Je zde velmi dobře zachycena momentální atmosféra. Voják podřimuje, je unavený a zhroucený.

Matoušek v té době pobýval stejně jako onen voják v ruském zajateckém táboře ve Varvaropolje na Ukrajině. Roku 1916 se přihlásil jako dobrovolník do záložního praporu 1. čs. střelecké brigády.  Po bitvě u Zborova byl zařazen v hodnosti praporčíka k výzvědné rotě 6. čs. střeleckého pluku Hanáckého. V roce 1918 se zúčastnil bitvy u Bachmače a jako velitel obrněného vlaku se podílel na dalších bojových operacích na trase Omsk – Tjumeň – Jekatěrinburk – Perm. V roce 1919 byl přidělen k malířskému oddělení Informačně-osvětového odboru čs. legií v Rusku a krátce na to vyslán do Japonska, kde studoval grafickou tvorbu.

Po návratu do Československa působil v umělecké skupině Památníku odboje. V roce 1922 odjel do Zborova jako člen komise, jejímž hlavním úkolem byla exhumace Neznámého vojína z mohyly v Cecové. Matoušek zachytil na svých akvarelech zdejší krajinu, stále ještě poznamenanou válkou. V roce 1924 byl převelen do Českých Budějovic k pěšímu pluku 1. V roce 1930 byl povýšen na podplukovníka pěchoty a jmenován posádkovým správcem ve Františkových Lázních.

Za protektorátu se Otto Matoušek zapojil do protinacistické činnosti nejprve v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Po zatčení jejich členů spolupracoval Matoušek s pražským ilegálním hnutím Bílá Hora. V březnu 1943 byl zatčen na základě udání a při výslechu na českobudějovickém Gestapu krutě mučen. Poté byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Přežil i pochod smrti na samotném konci války. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které ztvárnil v cyklu tušových štětcových maleb s názvem Kresby z koncentráku.

Papír, tužka, akvarel, 70 x 80 mm.

Akvarel byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1920.