Ozbrojení sedláci, kolem 1525

Ozbrojení sedláci, kolem 1525

 

V letech 1524‒1525 zuřila v několika oblastech Svaté říše římské takzvaná německá selská válka, doznívající v Tyrolsku ještě v roce 1526. Ačkoliv konkrétní příčiny se kraj od kraje trochu lišily, většinou se jednalo o kombinaci několika faktorů – ochrana starých práv vůči šlechtě, odpor k loupeživým rytířům a nespokojnost s poměry v církvi, umocněná nastupující reformací pod vlivem Martina Luthera a dalších reformátorů. Jednou z prvních bojových akcí v tomto konfliktu byla bitva u Leipheimu, k níž došlo 4. dubna 1525. Místní selské vojsko, tzv. leipheimský houf, o síle téměř 4000 mužů začal ohrožovat nedaleké město Ulm. Proti sedlákům vytáhlo na pomoc Ulmu vojsko Švábské ligy pod velením Georga von Waldburg. Sedláci měli u Leipheimu výhodné postavení u řeky Biber, z jedné strany kryti lesem, z druhé mokřady. Čelo jejich vojska tvořila vozová hradba, osazená porůznu sebranými děly a střelci z ručnic. Velitel ligistického vojska tudíž v počátku přistoupil k vyjednávání, ovšem pouze proto, aby získal čas pro lepší rozmístění svých jednotek. Ty mimo jiné narazily na slabší selský houf, který doplňoval proviant, a rozprášily jej. Georg von Waldburg v této chvíli přerušil vyjednávání a zahájil boj. Sedláci, ač v dobrém defenzivním postavení, byli ligistickým vojskem přečísleni v poměru 2:1 a rozhodli se raději stáhnout do města. Ustoupit jich dokázala asi polovina, zatímco několik stovek odříznutých sedláků se u topilo v marné snaze překonat Dunaj a přibližně čtvrtinu jich vojsko Ligy zajalo na bojišti.

Figurky představují ozbrojené sedláky, střelce z kuše a střelce z hradebnice. Muž s hradebnicí je oděn do šedých nohavic, černých střevíců, svrchního tmavě zeleného kabátce a béžové kapuce. Střelec z kuše má na sobě světle hnědý kabátec-doublet, přepásaný modrým pruhem látky. Dále je oblečen do tmavě modrých kratších nohavic, červených punčoch a hnědých střevíců. Stříbrošedá metalická barva pokrývá hlaveň hradebnice a železné klobouky obou mužů, tmavě hnědá lafetu hradebnice a kuši. Sedlák u hradebnice nese na opasku v šedé pochvě tesák. Na podstavce byly použity odstíny šedé a zelené barvy.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…