Pád Konstantinopole 1453, snímky z meziválečné doby
Fotogalerie
Snímek pořízený v meziválečném období zachycuje tehdejší stav starých konstantinopolských hradeb, postavených za císaře Theodosia II. v pátém století. Dne 29. května 2020 si připomínáme 467 let od dobytí Konstantinopole neboli Cařihradu osmanskými Turky.
Konstantinopol, založená roku 330, poprvé padla do rukou cizího útočníka při čtvrté křížové výpravě roku 1204. Do řeckých rukou se město vrátilo roku 1261, tou dobou však byla Byzanc jen stínem své někdejší slávy a v následujícím období jen upadala. Poslední císař Konstantin XI. Palaiologos (1448–1453) ovládal již jen své hlavní město, Moreu (Peloponés) a několik ostrůvků. Naopak Osmanská říše neustále sílila a západní Evropa nebyla schopna Byzanci pomoct. Sultán Mehmed II. (vládl 1444–1446 a 1451–1481) nabídl Konstantinopoli podmínky kapitulace, které císař odmítl.
Dne 2. dubna 1453 bylo zahájeno vlastní obléhání. Obléhatelé měli drtivou, možná desetinásobnou převahu, silné loďstvo a dělostřelectvo. Proti nim stálo snad 7000 obránců – Byzantinců, Janovanů pod velením kapitána Giustinianiho, a dalších. Dne 29. května 1453 Konstantinopol padla. Císař padl v boji, Giustiniani byl smrtelně zraněn, město bylo vypleněno, velké množství obyvatel povražděno nebo zotročeno, největší křesťanský chrám Hagia Sophia přeměněn na mešitu. Sultán Mehmed II. přenesl do dobytého města své sídlo a získal přídomek Fatih („Dobyvatel“) – pod tímto jménem je nyní známa i istanbulská čtvrť, která se nachází na místě staré Konstantinopole.
Aktuálně
Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely
Historici VHÚ Praha v Itálii zahájili hned několik výstav, zazněly zde i jejich referáty věnované 80. výročí konce 2. světové války
Pattonovi duchové vstupují do Čech
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
