Produkce S VII C.1 dala celkem 5 600 kusů, po nichž následovala ještě rozsáhlejší produkce typu SPAD S XIII C.1, jichž bylo vyprodukováno 8 472 exemplářů. Velký počet výkonných SPADů v rukách francouzských a britských stíhačů značnou měrou přispěl k eliminaci německé letecké převahy na západní frontě. Několik českých pilotů-legionářů létalo na SPADech na západní frontě. Po válce Československo od francouzské vlády koupilo a zčásti dostalo téměř 150 SPADů S VII C.1 a S XIII C.1, z nichž však část sloužila pouze jako zdroj náhradních dílů. ČSR se tak po válce stalo jejich třetím největším uživatelem po Francii a USA. V roce 1923 začaly být vyřazovány od bojových jednotek a převedeny ke školním útvarům.
Palubní deska na obrázcích patřila původně k letounu s výrobním číslem 11 583, který se dostal do výzbroje našeho letectva přímo z Francie. Po celkem úspěšné službě skončil v Západočeském aeroklubu a odtamtud byl předán Národnímu technickému muzeu. V roce 1979 byl převeden do leteckých sbírek VHÚ. V letech 1982 – 84 provedli technici VM jeho generální opravu. Při ní bylo zjištěno, že původní palubní deska z pětivrstvé překližky je nenávratně poškozena neodbornými zásahy, a proto byla nahrazena replikou. Stará deska pak byla po zakonzervování uložena v depozitáři a později až do nedávna prezentována v rámci výstavy " Za císaře i republiku".