Komise vojenských tradic a symboliky Vojenského historického ústavu Praha, jež je odborným a poradním orgánem ředitele Vojenského historického ústavu, podle potřeby na základě odůvodněných žádostí vytváří, spoluvytváří či zkoumá navrhované pamětní odznaky z hledisek heraldiky, návaznosti na českou (respektive československou) vojenskou historii, výstižnosti a vhodného grafického ztvárnění. V této souvislosti zpracovávala Komise vojenských tradic a symboliky rovněž návrh Pamětního odznaku Společného operačního centra Ministerstva obrany (SOC MO).
Prezentovaný pamětní odznak využívá symboliku stylizované zemské sféry v kombinaci se šipkami, které představují celosvětovou působnost Společného operačního centra. Grafické řešení středu znaku odkazuje na symbol užívaný československým lehkým protiletadlovým plukem 200 – Východním, působícím na Středním východě a tím i na nejlepší tradici působení československé armády v zahraničí. Střed znaku odkazuje na československý výsostný znak užívaný na vojenských letounech od dvacátých let 20. století a po druhé světové válce i na pozemní technice československé armády a AČR.
Popis:
Klenot kruhového tvaru o průměru 40 mm při síle 3-4,5 mm ražený z patinovaného tombaku s povrchovou úpravou v barvě starobronzu. Stuha o šíři 38 mm v modré podkladové barvě, v obou polovinách protnutá třemi světle modrými pruhy. Stuha na středu protnutá pásem složeným ze tří pruhů v barvách trikolory České republiky. Přiloženy dvě stužky v barvách a šíři stuhy - připínací stužka o délce 11 mm, nasouvací stužka o délce 8 mm.
Avers:
Na středu plochy umístěn znak SOC MO – geodetická síť o devíti viditelných polednících a devíti viditelných rovnoběžkách ze středu tvořeného národním rozlišovacím znakem AČR vybíhají tři, doleva (heraldicky doprava) zatočené šipky. V ohraničené borduře opis. Horní opis: SPOLEČNÉ OPERAČNÍ CENTRUM. Spodní opis: PRAHA.
Revers:
Na střed plochy umístěn heraldicky doprava natočený český lev. Volně v ploše při spodním okraji vyhrazen prostor pro ražbu čísla odznaku: 0000.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán darem v roce 2019.