Jízdy sv. Huberta, které vznikly z lovecké disciplíny 18. století, byly v období první Československé republiky především specifickou sportovní a společenskou událostí, neboť jejich pořadateli bývaly obvykle jezdecké kluby. Tradice pořádání tzv. hubertských jízd se však ujala i ve vojenském prostředí prostřednictvím Svazu československého důstojnictva a Válečné školy. Vedle toho pořádaly hubertské jízdy i dílčí útvary Československé armády, které měly vzhledem k tzv. druhu zbraně přímý vztah ke koním – totiž útvary jezdectva, dělostřelectva a dragounů. Jestliže původní lovecká disciplína z 18. století měla za cíl uštvat zvíře s pomocí psů (francouzsky par force de chiens – „silou psů“ – odtud tzv. parforsní hon), pak během hubertské jízdy museli jezdci při dodržovaní určitých pravidel stíhat „lišku“. Tu představoval jezdec s liščí kožešinou. Během stíhání bylo nutné překonávat rozličné překážky v terénu, což kladlo důraz na jezdecké kvality jednotlivce, a tedy i na dovednost u jezdeckých útvarů armády přirozeně ceněnou. Účastníci jízd sv. Huberta zpravidla obdrželi pamětní odznak s vročením. Jeho zpracování záviselo na ekonomických možnostech pořadatele a mohlo se pohybovat od luxusních smaltovaných a zlacených exemplářů až po jednodušší bronzové dekorace. Příkladem takovéhoto bronzového odznaku může být jednodušší, avšak vkusný exemplář účastnického odznaku jízdy sv. Huberta, pořádané jezdeckým plukem 10 v roce 1932.
Popis:
Mírně konvexně vyklenutý odznak o síle 2,5 mm je tvořen kruhem o průměru 40 mm, ve spodní části prodlouženého výstupkem v místě, kde odznak takto dosahuje na výšku 43,5 mm. Na středu odznaku se nachází hlava jelena sv. Huberta en face s křížem mezi parohy, které zasahují až do bordury v obvodovém kruhu. V borduře je situován opis: JEZDECKÝ PLUK 10 / HUBERTOVA JÍZDA 1932. Na reversní straně se nachází vodorovná připínací jehlice a značka výrobce: KARNET - KYSELÝ / PRAHA.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán koupí v roce 1980.