Hudební skladatel Julius Fučík se narodil v Praze 18. července 1872. V letech 1885 až 1891 absolvoval místní konzervatoř a po ukončení studia v rámci prezenční vojenské služby působil jako fagotista a bubeník u 49. pěšího pluku v rakouské Kremži. Po návratu z vojny v roce 1894 nastoupil jako fagotista pražského Německého divadla a o rok později figuroval jako člen orchestru, který fungoval po dobu konání Národopisné výstavy. Později se Fučík přemístil na Balkán, kde v roce 1897 vyhrál konkurz na místo kapelníka 86. pěšího pluku v Sarajevu. Zde začal komponovat hudbu pro potřeby vojenského orchestru, zejména pochody.
Skladatelovu tvorbu spojenou s působením v rakousko – uherské armádě postupně lemují tři základní tvůrčí období; již zmíněné sarajevské z let 1897 až 1900, budapešťské z let 1900 až 1909 a terezínské období z let 1910 až 1913.
Julius Fučík byl během svého života velice produktivním autorem. Kromě vojenských pochodů komponoval rovněž orchestrální skladby, komorní skladby pro housle a klavír, koncertní předehry a valčíky. Zemřel 25. 9. 1916 v Berlíně. Pochován je v Praze.
Partitura na fotografii představuje instrumentální notový záznam pro flétnu a klarinet Fučíkova vůbec nejslavnějšího pochodu „Vjezd gladiátorů“ op. 68, který vznikl v roce 1899 za skladatelova působení u 86. pěšího pluku v Sarajevu. Záznam je psaný rukou a nese na sobě razítko Musiker-Vereinigung- Neutitschein (Sdružení hudebníků Nový Jičín). Partitura je datována k 5. dubnu 1912.
Vojenský historický ústav Praha získal exponát darem v roce 1980.