Pohled na pěchotní srub K-S 14 s osádkou. Srub stojí nedaleko Králík ve východních Čechách. Jedná se izolovaný pěchotní srub oboustranný, postavený v třetí třídě římské odolnosti ve dnech 29. září až 8. října 1936, v rámci stavebního podúseku Boříkovice, který spadal pod Ženijní skupinové velitelství III Králíky. Osádka objektu měla být tvořena čtyřiceti třemi vojáky. Objekt nebyl do odstoupení pohraničí v říjnu 1938 plně vybaven.
V roce 1934 se tehdejší československá vláda rozhodla postavit na hranicích stálé opevnění k posílení obrany země. Opevnění budované v letech 1935–1938, které do dnešních dnů nacházíme v pohraničí, se stalo symbolem příprav obrany Československa proti nacistické expanzi. První úvahy o výstavbě opevnění počítaly pouze s těžkým opevněním, tj. se samostatnými objekty a tvrzemi. Tyto plány byly ovšem příliš časově a hlavně finančně náročné. Právě kvůli úspoře času a peněz došlo ke změně plánu na budování těžkých opevnění pouze v souvislé linii od Ostravy po Krkonoše, zbytek linie měly tvořit jen lehké objekty, místy zesílené uzávěrami těžkého opevnění. Po připojení Rakouska k Německu v březnu 1938, se nově začala budovat souvislá linie těžkého opevnění na jižní Moravě. Do září 1938 nebylo opevnění ještě dostavěno.