Ještě před smrtí Antonína Vincence Lebedy (1798‒1857) převzal firmu jeho starší syn Antonín (1823‒1890) a pravděpodobně od roku 1857 ji pak vedl spolu s bratrem Ferdinandem (1824‒1902). Podnik se pod jejich vedením dynamicky rozvíjel a jeho produkce během následujících let neustále stoupala. Výrazně k tomu napomohl nový patent, který se v produkci firmy Lebeda objevil na počátku 60. let 19. století. Jednalo se o lůžkový závěr, který je ovládán páčkou, jež tvoří přední část lučíku. Jejím stlačením se závěr odemkne, hlavně se sklopí a je možné je zezadu nabít. Firma tento systém používala u loveckých pušek a krátkých pistolí až do svého zániku v roce 1888.
Hlavně oválné se středovou lištou a mířidly, signované "LEBEDAS PATENT". Hlavně zlamovací, jištěné hákem, který se uvolňuje zmáčknutím přední strany lučíku. Hladké zámky systému Lefaucheux se zadními bicími pery. Železné lůžko a dělený lučík. Hlavice rukojeti mosazná, odklápěcí s úložným prostorem pro dva náboje. Spoušť odpaluje nejprve pravou a poté levou hlaveň. Pažba z ořechového dřeva, rukojeť zdrsněna rybinou.
Délka 283 mm, délka hlavně 137 mm, ráže 11 mm.
Pistole byla do sbírky VHÚ získána v roce 1971 nákupem v obchodu Starožitnosti.