Pařížský puškař Beatus Beringer (připomínán v letech 1835‒1869) byl autorem zbraní, u nichž je za hlavní blok otočný do strany pomocí dole umístěného klíče. Do přední části otočné komory se vkládala střela, do zadní zápalky se zvýšenou náplní třaskaviny, neboť se střílelo bez střelného prachu. Zbraně tohoto systému byly předchůdkyněmi flobertek a používaly se jako „salónní“ pušky a pistole ke střelbě na krátkou vzdálenost v místnosti nebo na zahradě. V polovině 19. století šlo o systém oblíbený zejména ve střední Evropě. Výrobcem této pistole byl teplický puškař Antonín Čížek, který je poprvé zmiňován v roce 1843.
Hlaveň damašková, oktagonální, drážkovaná (16 pravotočivých drážek), s mířidly. Seshora signována "A. CZISCHEK. A TEPLITZ." a číslicí "1". Komora a dnový šroub bohatě zdobeny tzv. anglickou rytinou a opět číslicí "1". Hlaveň se po stisku páčky vykloní vlevo a na kovadlinku lze nasadit zápalku.
Perkusní zámek se zadním bicím perem, zdobený stejnou rytinou. Kohoutem se natahuje jehla, která prochází dnovým šroubem a při spuštění narazí zápalku na kovadlinku. Pažba z ořechového dřeva, rukojeť zdrsněna rybinou. Železný lučík s ostruhou zdobený anglickou rytinou. Spoušť opatřena francouzským napínáčkem.
Celková délka 405 mm, délka hlavně 238 mm, ráže 10 mm.
Pistole byla do sbírky VHÚ získána v roce 1967 nákupem v obchodě Klenoty.