Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu reaguje na restrikce vůči Volné myšlence na podzim 1913. Volná myšlenka byla mezinárodní osvětové antiklerikální a ateistické hnutí, které seznamovalo veřejnost s moderními vědeckými a humanistickými principy, jako bylo např. zrovnoprávnění žen, právo na rozvod, pohřeb žehem, odcírkevnění škol atd. Za cíl si zmíněné hnutí kladlo sekularizaci státu a jeho odluku od církve. Na veřejnosti se však stalo známým i kvůli útokům na katolickou církev, při kterých někteří členové neváhali iracionálně vyčítat katolíkům i domnělé křivdy z dávné historie.
Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904 a od roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar, mezi řádné členy patřili například i manželé Masarykovi a celá řada dalších významných intelektuálů a umělců. Díky tomu měla česká sekce Volné myšlenky velmi dobré jméno i u podobně smýšlejících aktivistů v zahraničí, s nimiž udržovala čilé styky.
Na světovém kongresu Volné myšlenky v Lisabonu v říjnu 1913 zazněl mj. i příspěvek JUDr. Theodora Bartoška (1877–1954), v němž kriticky hovořil o kulturní a politické situaci v Rakousko-Uhersku, které bylo mezi volnomyšlenkáři obecně považováno za „baštu reakce“. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat a 18. listopadu téhož roku obsadila policie sekretariát Volné myšlenky a správci vydavatelství Jaroslavu Motyčkovi byl doručen přípis pražského policejního ředitele o nezákonné existenci spolku a zabavení jeho majetku. Teprve intervence na vyšších místech společně s tlakem českého tisku zvrátily rozhodnutí rakousko-uherských úřadů a místo zabavení majetku museli Volnomyšlenkáři pouze zaplatit pokutu za přestoupení spolčovacího zákona.
Po vypuknutí první světové války se česká sekce Volné myšlenky opět dostala do hledáčku rakousko-uherských úřadů. Nejprve došlo ke konfiskaci knih a v květnu 1915 byla celá sekce jako potenciálně nebezpečný a destabilizující živel rozpuštěna. Její činnost byla obnovena po vzniku samostatného Československa.
Zajímavé je, že na plakátu je chybně uvedeno jméno Theodora Bartoška, který patřil k předním představitelům hnutí. S Volnou myšlenkou se rozešel ve dvacátých letech, kdy se stal funkcionářem odštěpeného prokomunistického Svazu proletářských bezvěrců. V průběhu druhé světové války byl gestapem několikrát vězněn. Po roce 1945 se podílel na reorganizaci advokacie a byl zvolen místopředsedou advokátní komory pro Čechy.