Československá dobrovolnická armáda na Sibiři se při svém působení během ruské občanské války nespoléhala jen na vojenské umění, ale i na kulturní činnost, která byla v prostředí prosyceném bolševickou propagandou neméně důležitá.
Symfonický orchestr informačně-osvětového odboru čs. vojska na Rusi vznikl původně ve skromných poměrech jako hudební kroužek při 3. baterii československé dělostřelecké brigády. Od prosince 1918 vystupoval v Jekatěrinburgu, kde jej v lednu 1919 zastihlo převelení k nově vytvořenému Informačně-osvětovému odboru československých vojsk. To se již jednalo o dobře vybavený a osvědčený soubor, na jehož základě vytvořil prap. V. Skládal a nově příchozí dirigent stř. R. Karel (1880–1945) šedesátičlenný symfonický orchestr vynikající úrovně.
Orchestr pořádal jednak veřejné symfonické koncerty za ceny obvyklé ve městech, jednak dobročinné koncerty pro širší veřejnost a samozřejmě i symfonické koncerty přístupné pouze příslušníkům československého vojska. Do konce roku 1919 uspořádal celkem 77 vystoupení v 15 různých městech, z toho 47 pro vojsko a 7 dobročinných pro širší veřejnost. Kromě toho pod odborem fungovalo hudební oddělení, skládající se ze dvou zpěváků, pěvkyně, houslisty a pianisty, jež zorganizovalo za stejné období 37 samostatných koncertů a na 22 dalších koncertech účinkovalo.
Prezentovaný plakát zve na jedno z prvních veřejných vystoupení souboru zaštítěné Informačně osvětovým odborem. Zajímavé je, že zmíněná akce nese datum 22. ledna 1919, přičemž k oficiálnímu převelení k informačně-osvětovému odboru došlo až o týden později. Za pozornost stojí raný repertoár, který byl zpočátku diktován dostupností notových zápisů na místním trhu – tvoří jej díla ruských klasiků A. K. Glazunova, N. A. Rimského-Korsakova a P. I. Čajkovského, doplněná o Bedřicha Smetanu. V následujícím období se orchestr v duchu svého osvětového a propagačního poslání zaměřil především na díla českých klasiků a do konce roku 1919 nastudoval více než 38 skladeb, z toho 16 symfonií.
Rozměry: 71 x 56,5 cm