V průběhu první světové války objevila armáda v pronikavě se rozvíjejícím lyžařském sportu mimořádně účinný prostředek, jak se vypořádat s obtížnými přesuny v zasněženém horském terénu. Ve výcvikových osnovách zůstaly lyžařské kurzy i v meziválečném období a od roku 1922 pořádala československá armáda lyžařské závody, na kterých své schopnosti v několika disciplínách poměřovali jednotlivci i celá družstva. Závody se těšily značné pozornosti a své reprezentanty zde nevysílaly jen specializované horské útvary, ale například i letecké nebo dělostřelecké pluky.
V únoru 1927 se armádní lyžařské závody konaly ve Špindlerově Mlýně, mezi přihlížejícími byla řada vojenských hodnostářů v čele s ministrem národní obrany Františkem Udržalem a zástupci obou sněmoven. Mezi disciplínami bychom nalezli například skok na lyžích, jízdu na 17 km nebo jízdu na 7 km s překážkami. Jednou z těch nejprestižnějších byl předchůdce dnešního biatlonu – závod tříčlenných vojenských hlídek v běhu na 30 km se střelbou.
Plaketu za vítězství v této kategorii navrhl akademický sochař Bohumil Vlček (1882-1928) a poprvé byla použita již v roce 1923. Na aversu plakety je lyžař s puškou na zádech a v baretu, který se v této době používal v československé armádě jako jednotná pokrývka hlavy, na reversu pak najdeme konkrétní věnování. Kromě čestných cen čekaly na vítěze jednotlivých disciplín i ty věcné, které do soutěže věnovali vrcholní vojenští a političtí představitelé, oblíbené byly například zlaté hodinky.
Pro úplnost dodejme, že pouhý den po skončení armádních závodů v Krkonoších, 14. února 1927, odjížděla zde vybraná hlídka na mezinárodní vojenské lyžařské závody v Zakopaném, které se konaly v termínu od 17. do 20. února.
Rozměry: výška 5,5 cm, šířka 6 km
Plaketa za I. místo v závodu hlídek na 30 km se střelbou byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 1986.