Plnička zásobníku pro kulomet ZB 26, pokusné provedení

Již v roce 1926 v souvislosti s přípravou výroby lehkých kulometů zkonstruoval Václav Holek (1886–1954) plničku zásobníků, jež usnadňovala naplnění 20raného zásobníku vložením čtyř nábojových pásků po pěti nábojích čtyřmi tahy za páku plničky během několika málo sekund. Na konstrukci získala Československá zbrojovka v Brně čs. patent č. 23 251, přihlášený v červenci 1926 a vydaný 25. listopadu 1927. Korpus plničky tvořila nádoba lichoběžníkového tvaru, na dně měla připevněnu jednoramennou páku se sklopnou rukojetí, otočnou k tělu plničky. Náboje vložené na páscích vytlačoval k ústí zásobníku segmentový výstupek na páce. Zásobník se k plničce vkládal do odpovídajícího lůžka, avšak plnička neměla žádný záchyt, jímž by oba celky pevně spojovala, proto bylo nutné si při plnění opřít prázdný zásobník o břicho, případně o pevný podklad.

Původní provedení, zhotovené v souvislosti s výrobou zkušebních vzorků ZB vz. 24, bylo z ocelové litiny, během přípravy sériové výroby lehkých kulometů ZB 26 je zbrojovka začala odlévat z hliníkové slitiny. V roce 1928 vylepšil Václav Holek plničku přidáním ocelové vyjímatelné vložky s přihrádkami, jež umožňovala použít plničku i v případě volně ložených, nepáskovaných nábojů. Na řešení získala továrna patent č. 34 980, vydaný v lednu 1931. Vložkami do plniček se však začal Vojenský technický a letecký ústav (VTLÚ) zabývat později, až v polovině roku 1937 v souvislosti s dodávkami nábojů vz. 34 s těžkou střelou. Plničky se staly běžnou součástí lehkých kulometů ZB, ať již dodávaných čs. armádě či exportovaných do řady zemí světa.

Zcela okrajovou, dnes již neznámou záležitost, představuje plnička pro kulomet ZB 26, vyrobená z lisovaného plechu. Její vývoj si v brněnské zbrojovce zadala, pravděpodobně koncem roku 1942 německá vojenská správa. Důvody, jež ji k tomu vedly, spočívaly především v úspoře deficitních hliníkových slitin, podstatně více potřebných a využitelných v jiných oblastech zbrojního průmyslu. V prvních dvou měsících roku 1943 figurovala výroba vzorků plniček pro kulomet MG 26 (t) v přehledu konstrukčních a vývojových prací pod interní zakázkou č. 112-26 019, avšak další informace, jež by blíže osvětlily celý projekt, dosud chybí. V průběhu okupace pracoval vývojový závod VII (Brno-Cejl) na řadě podstatnějších zbraňových projektů, jež dosud čekají na bližší osvětlení. Většina z nich se přes stádium vzorků nedostala, mnohé z nich se ani nedochovaly, takže nemůžeme v řadě případů ani určit jejich konstrukční charakteristiky. Vzorky plničky z lisovaného plechu se však ve sbírkách dochovaly, což umožňuje posoudit tehdejší konstrukční přístup k zjednodušenému řešení původně odlévaného provedení. Není bez zajímavosti, že lisovaná konstrukce nepřinesla hmotnostní úsporu (o níž při zadání požadavku ostatně zcela jistě nešlo), jelikož původní sériové provedení z hliníkového odlitku mělo hmotnost 532 g a pokusný vzorek z lisovaného plechu vážil 550 g.

Exemplář plničky získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy, a. s. Brno.