Snímek pořízený 30. července 1892 v Terezíně zachycuje plukovní slavnost c. a k. pěšího pluku č. 36.
Tento pluk, jehož příslušníci nosili bledě červené výložky a bílé knoflíky, patřil mezi nejstarší pluky císařské armády – účastnil se již války s Osmanskou říší na konci sedmnáctého století a poté dalších četných bojů s Francouzi, Osmany i Prusy. Za válek s revoluční a napoleonskou Francií sdílel pluk osudy zbytku císařské armády: boje v Nizozemí a na Rýně, porážky v severní Itálii roku 1800, kapitulaci v Ulmu roku 1805, hrdinské vzepětí roku 1809, rozhodující boje u Drážďan a Lipska a konečně invazi do samotné Francie v letech 1814 a 1815.
Po napoleonských válkách se doplňovacím odvodem pluku stala Mladá Boleslav. Pluk se podílel na obsazení a anexi tehdy nezávislého Krakova roku 1846. V letech 1848–1849 pomáhal porazit revoluci v Praze, ve Vídni i v Uhrách. Roku 1866 se vyznamenal u Custozy, jeden jeho prapor zůstal v Čechách a bojoval u České Skalice. Od roku 1878 sloužil u pluku korunní princ Rudolf; roku 1888 pluk získal své konečné označení „Reichsgraf Browne“ na počest císařského vojevůdce, jenž zahynul roku 1757 v Praze na následky zranění z bitvy u Štěrbohol.
V okamžiku vypuknutí první světové války představoval pěší pluk č. 36 takřka čistě český útvar. 27. května 1915 pluk utržil těžké ztráty u haličské obce Sieniawa, aniž by kladl významnější odpor. Nedůvěra rakousko-uherského velení k vojákům české národnosti tím byla prohloubena a následovalo rozpuštění pluku.