Pohled na chebské nádraží po spojeneckém bombardování v roce 1945
Cheb se na sklonku druhé světové války stal cílem spojeneckého bombardování opakovaně. Poprvé bylo město silněji bombardováno 23. října 1944. Následující měsíce se nesly v relativním klidu. Změnu přinesl únor roku 1945, kdy došlo 14. února k bombardování letiště a leteckých dílen.
Další nálet následoval 25. března, kdy kobercový nálet 135 bombardérů B-24 mířil prioritně na chebské letiště a leteckou továrnu, ale zasáhl také okolí nádraží a okolní zástavbu města. V pořadí čtvrtý větší nálet Cheb zažil 8. dubna, kdy došlo opět k bombardování nádraží, letecké továrny a okolí. Tohoto náletu se zúčastnilo 111 bombardérů B-17 z 3. letecké divize, spadající pod 8. leteckou armádu. Zkáza pak byla dokonána 10. a 12. dubna, kdy na nádraží, letiště a další chebské cíle opakovaně útočily střední bombardéry A-26, A-20 a B-26. Škody byly strašlivé. Třetina města, v němž při bombardovacích náletech přišlo o životy přes tisíc civilistů a zahraničních dělníků, lehla popelem. Nádraží bylo zničeno prakticky úplně společně s 1522 vagony.
Nadto mezi 10. a 21. dubnem, prakticky každý den byla obě chebská letiště cílem amerických hloubkařů, útočících palubními zbraněmi, pumami i raketami. Následné několikadenní boje o Cheb byly nejkrvavějším střetnutím vybojovaným Američany při osvobozování západních a jihozápadních Čech. Přestože americké jednotky obsadily dobytý Cheb 26. dubna 1945, boje zde definitivně utichly až o dva dny později.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
