Pohled na protiletadlovou věž v Berlíně po odstřelu v roce 1948

Pohled na protiletadlovou věž v Berlíně po odstřelu v roce 1948

Snímek zachycuje jednu z protiletadlových věží (něm. Flaktürme), která byla vybudována v Berlíně. Jedná se o dělovou věž (tzv. Geschütz-Turm, z něm. Geschütz — dělo) skupiny Flaktürm III v prostoru Humboldthain, která spadá do 1. generace dělových věží. Snímek byl pořízen nedlouho po 28. únoru 1948, kdy byla věž spojeneckými okupačními silami částečně odstřelena. Věž od úplného zničení zachránilo nedaleké nádraží, protože při úplném odstřelu hrozilo jeho poškození. Následně došlo k částečnému zasypání věže sutí z okolních budov, které byly poničené během druhé světové války.

Protiletadlové věže byly budovány v  Německu během druhé světové války. Jejich výstavba začala v reakci na britské bombardování Berlína v roce 1940. Hlavním účelem věží bylo umožnit volný výstřel těžkým protiletadlovým dělům ráže 128 mm. Sloužily také jako protiletadlový úkryt až pro 30 000 lidí. Některé věže sloužily k uložení kulturních pokladů a jedna dokonce k ochraně zvířat z berlínské ZOO.

Celkem bylo postaveno 16 věží v 8 skupinách. Našli bychom je v Berlíně, Hamburku a Vídni. Věže se vždy stavěly po dvojicích, kdy jedna byla dělová (tzv. Geschütz-Turm) a druhá velitelská (tzv. Leit-Turm z něm. leiten — vést), velitelská věž měla navádět palbu z dělové věže. Tomu byla přizpůsobena i výzbroj. Dělová věž disponovala spřaženými děly 12,8cm, kanony 3,7cm a „čtyřčaty“ ráže 2cm. Velitelská věž měla výzbroj tvořenou pouze čtyřčaty“ ráže 2cm. Síla výzbroje se vyvíjela od generace věže. Celkově bychom našli tři generace, které se od sebe lišily rozměry, ale i výzbrojí. Do dnešních dnů se zachovalo celkem deset těchto věží.

Pohled na protiletadlovou věž v Berlíně po odstřelu v roce 1948 byl do sbírky VHÚ získán v 90. letech minulého století.

Aktuálně


Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…
Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

09. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov byla zahájena výstava s názvem "Co srdce pojí,…
Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

08. 04. 2025
Speciální čtyři díly podcastu Kamufláž plus se věnují tématu 80. výročí konce…
Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

06. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov bude ve středu 9. dubna slavnostně zahájena výstava…
Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

05. 04. 2025
V lednu 1989 se Předsednictvo vlády ČSSR usneslo komplexně řešit problematiku zbrojní výroby,…