Polská karabina wz. 1891/98/25

Polská karabina wz. 1891/98/25

Většina nástupnických států se po rozpadu rakousko-uherské monarchie nacházela z výzbrojního hlediska ve velmi podobné situaci. Základy výzbroje tvořily především zbraně, jež se na jejich území nacházely po ukončení bojových operací. Polská armáda měla v prvních poválečných letech k dispozici 350 000 francouzských pušek a karabin systému Lebel a Berthier, 200 000 německých opakovaček Mauser, okolo 125 000 rakouských pušek Mannlicher, přibližně 120 000 ruských pušek a karabin systém Mosin, ale také okolo 40 000 anglických opakovaček Lee Enfield. Zbraně francouzského a rakouského původu měly záhy sloužit pouze ve výzbroji druhosledových jednotek, což se však týkalo rovněž opakovaček ruské, japonské či italské provenience. Pušky systému Mosin ovšem sehrály v historii polské výzbroje zajímavou roli v podobě transformace na německý náboj 7,92 mm Mauser, přijatý do výzbroje polské armády, podobně, jako tomu bylo v Československu.

Jelikož na základě rozhodnutí mezispojeneckého orgánu Dohody, známého jako Konference velvyslanců, z března 1921 získala Państwówa Fabryka Karabinów (PFK) ve Varšavě z někdejší Königlich Preussische Gewehrfabrik Danzig (po válce Gdaňsk) výrobní zařízení a dokumentaci k výrobě německých pušek Mauser vz. 98, což předurčilo pozdější volbu jednotné zbraně, ale také náboje 7,92 mm Mauser.

Jelikož ruské pušky a karabiny systému Mosin mělo ve výzbroji jezdectvo, rozhodla koncem roku 1923 výzbrojní správa (Komitet dla Spraw Uzbrojenia) nejen o jejich přeznačení, ale také o úpravě a adaptaci na zavedený náboj Mauser. Zakázky na přestavbu získaly Warsztaty Centralnej Skladnicy Broni Nr. 1 ve Varšavě a Fabryka Broni i Maszyn „ARMA“ ve Lvově. Úprava spočívala ve zkrácení hlavně o 180 mm, jejím převrtání a zhotovení vývrtu s nábojovou komorou pro náboj 7,92 mm Mauser. Průměr dna nábojnice náboje 7,62 mm Mosin byl větší, takže se adaptace neobešla bez výroby nové hlavy závěru s rozměrově odpovídajícím lůžkem pro dno nábojnice německého náboje. Nezbytnými úpravami prošlo také pouzdro závěru, přizpůsobené plnění schránky nábojovými pásky německé konstrukce. Předpažbí s nadpažbím muselo být zkráceno, přičemž přední kování s nosičem bodáku pocházelo z německých pušek vz. 98. Původní průvleky v pažbě a předpažbí pro upevnění ponosného popruhu zůstaly zachovány. V průběhu let 1923–1928 obě firmy zhotovily okolo 76 000 karabin, zavedených do polské výzbroje pod označením wz. 1891/98/23. Teprve v roce 1934 nařídil výzbrojní úřad (Department Uzbrojenia) upravit u všech karabin pažby a doplnit je poutky pro zavedený popruh, používaný u pušek wz. 29. Zřejmě teprve tehdy došlo k přeznačení upravených pušek na wz. 1891/98/25. Ve výzbroji polské armády se upravené karabiny udržely až do přepadení Polska německou armádou v září 1939. Kromě oddílů jezdectva se ale dostaly také do výzbroje oddílů pohraniční stráže (Strazy Granicznej), zformované v roce 1928. Používala je rovněž státní policie (Policja Państwowa).

Exemplář z roku 1925, upravený dílnou č. 1 ve Varšavě, získalo muzeum v roce 1946 převodem z Posádkového velitelství Velké Prahy (PVVP).

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1111 mm

Délka hlavně: 605 mm

Délka záměrné: 507 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3320 g

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…