Těsně po získání samostatnosti zabředlo meziválečné Polsko do další války, tentokrát se sovětským Ruskem na východní hranici. Ta trvala mezi lety 1919 a 1921 a skončila úspěšným uhájením polské nezávislosti. Sovětské Rusko, předchůdce Sovětského svazu, rezignovalo na další „vývoz“ revoluce za své hranice.
V předvečer bitvy o Varšavu byl v srpnu 1920 založen kříž Za chrabrost jako významné ocenění pro příslušníky armády. Posléze se však začal udělovat i za odvahu prokázanou v polských legiích za první světové války. Bylo přípustné udělovat jej cizincům, což se využívalo i v diplomacii (vyznamenán byl např. francouzský prezident Poincaré nebo členové belgické královské rodiny). Vyznamenání získalo asi 60 000 osob.
Udělování, oficiálně ukončené roku 1923, bylo znovu obnoveno za druhé světové války exilovou polskou vládou v Londýně. Tato varianta se od původního typu odlišuje invertovanou barvou stuhy, která není amarantová se dvěma bílými pruhy, nýbrž naopak bílá se dvěma amarantovými pruhy. Uděleno bylo přibližně 25 000 kusů kříže.
Vyznamenání bylo dále modifikováno v roce 1944 vzhledem k válečným událostem na polském území – nově neslo dataci 1944 a barvami se vrátilo k původnímu vzoru.
Prezentovaný exponát ve tvaru dělového kříže o rozpětí 36 mm je ražen z bronzu. V těžišti averzu se nachází polský státní znak s korunovanou orlicí. Na ramenou kříže je dělený opis NA / POLU / CHWALY („na poli slávy“). Na reverzu se ve svislé ose nalézá meč, na který je v těžišti položen vavřínový věnec. Horizontální ramena nesou dělený nápis WALE / CZNYM („statečným“). Bílá stuha s amarantovými pruhy značí londýnskou výrobu v letech 1941 až 1944.