Polský samopal Blyskawica

Polský samopal Blyskawica

Fotogalerie

Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Historie výroby polských samopalů, známých pod označením Blyskawica, sahá až do roku 1942, kdy inž. Waclaw Zawrotny přišel k vedení ilegální Armii Krajowej (AK) s návrhem vyrábět v okupované Varšavě mozaikovým způsobem samopaly. Společně s inž. Sewerynem Wielanierem rozpracovali konstrukci budoucí zbraně, jejíž prototyp dokončili za pomoci řady spolupracovníků v srpnu 1943. Po odstranění funkčních závad prototypu a zanesení změn do výrobní dokumentace dostala v listopadu nová zbraň jméno Blyskawica.

Název konstruktéři odvodili od obrazce v podobě tří blesků, jež vyryl ing. Wielanier do duralové botky ramenní sklopné ramenní opěrky. Obrazec vznikl částečně náhodně, avšak podobný znak používala tehdy v Polsku oblíbená firma Elektrit, vyrábějící elektrické kuchyňské nářadí.

Dílny, v nichž se jednotlivé části samopalů vyráběly, byly rozmístěny po celé Varšavě, přičemž hlavní montáž probíhala na Grzybowském náměstí v dílně Franciszka Makowieckiego, jež vyráběla ploty a pletivo. Hotové zbraně skladovala AK v centrálním skladu v zamaskované pivnici. Většina dílen, jež se na výrobě Blyskawic podílela, měla pro případ odhalení prostor zajištěn náložemi s časovými spínači. Do vypuknutí Varšavského povstání vyrobily varšavské dílny okolo 600 samopalů a během něj se podařilo, podle svědectví pamětníků, zkompletovat okolo 40 kusů.

Blyskawica představovala výrobně jednoduchou zbraň, jejíž díly konstrukčně ale vycházely z výrobních možností jednotlivých dílen Armii Krajowej; nejednalo se tedy o kopii anglického samopalu Sten, jak bylo dříve uváděno. Jediné, co ji s anglickou zbraní spojovalo, byl zásobník s identickými parametry. Varšavské povstání, jež vypuklo 1. srpna 1944, Němci utopili v krvi a dochované exempláře Blyskawice vzhledem k nízkému počtu dochovaných kusů jsou dnes velmi vzácné.

Exemplář samopalu, jenž nenese žádné značení, získalo muzeum převodem ze staršího sbírkového fondu, kam se pravděpodobně dostal v rámci poválečných svozů.

 

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 720 mm/559 mm

Délka hlavně: 195 mm

Délka záměrné: 314 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem: 3660 g

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

2.8.

Filmotéka

Rozdělená země,

 

 

Aktuálně


Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…