Snímek, pořízený za druhé světové války příslušníky čs. jednotek na Blízkém východě, zachycuje pomník Muhammada Alího v Alexandrii.
Muhammad Alí (1769–1849) se narodil v albánské rodině v nyní řeckém městě Kavala a nastoupil vojenskou dráhu. Ve zmatcích, které v osmanském Egyptě panovaly po skončení francouzské okupace, se roku 1805 stal místodržitelem a nerušenou vládu si definitivně zajistil roku 1811 likvidací tradiční vojenské vrstvy – mamlúků.
Osmanský dvůr, zaneprázdněný vzpourami i válkou s Ruskem, nebyl schopen ambiciózního místodržitele brzdit. Egypt sám o sobě představoval jednu z nejvýznamnějších částí Osmanské říše; Muhammad Alí důkladně zreformoval státní správu a vytvořil moderní armádu a loďstvo, přičemž se výrazně spoléhal na francouzské důstojníky. V Arábii porazil rodící se saúdský wahhábistický stát, zapojil se do potlačování řeckého povstání, zahájil egyptskou expanzi do nitra Afriky. Ve třicátých letech se otevřeně postavil sultánovi a ovládl i Sýrii a Krétu.
Po porážce tureckých vojsk roku 1839 se zdálo, že Muhammad Alí dokáže svrhnout samotného sultána. Tím proti sobě postavil většinu velmocí kromě Francie – ta však nedokázala svého egyptského partnera podpořit. Roku 1840 byl Muhammad Alí mezinárodní intervencí donucen vyklidit dobytá mimoafrická území.
Pro své potomky však získal dědičnou vládu v Egyptě – jeho rod vládl na Nilu do roku 1953. Muhammada Alího lze považovat za nejvýznamnější postavu novověkých egyptských dějin.