Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

30. 12. 2025
Dovolujeme si upozornit, že Armádní muzeum Žižkov, Národní památník na Vítkově s…
Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

29. 12. 2025
Ve dvě hodiny a dvanáct minut po půlnoci 29. prosince 1941 byli…
Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

27. 12. 2025
Těsně před Vánocemi v roce 1975 schválilo Kolegium ministra národní obrany zavedení do…
PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…