Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 11. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

17. 11. 2025
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za…
Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

14. 11. 2025
Veteráni Izraelských ozbrojených sil (IDF), kteří bojovali v Šestidenní válce (1967), nedávno navštívili…
Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

13. 11. 2025
Čeští váleční veteráni a jejich rodiny se 11. listopadu v Den válečných veteránů…
Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

11. 11. 2025
V Praze na Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup, který připomněl ty,…