Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov

09. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov byla zahájena výstava s názvem "Co srdce pojí,…
Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě

08. 04. 2025
Speciální čtyři díly podcastu Kamufláž plus se věnují tématu 80. výročí konce…
Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

06. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov bude ve středu 9. dubna slavnostně zahájena výstava…
Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

05. 04. 2025
V lednu 1989 se Předsednictvo vlády ČSSR usneslo komplexně řešit problematiku zbrojní výroby,…
Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…