Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Přijďte na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

17. 04. 2026
Vojenský historický ústav Praha si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na prezentaci…
Letecké muzeum Kbely navštívili před zahájením sezony vojenští a letečtí přidělenci 

Letecké muzeum Kbely navštívili před zahájením sezony vojenští a letečtí přidělenci 

15. 04. 2026
Letecké muzeum Kbely chvíli před oficiálním zahájením sezony navštívili vojenští a letečtí…
Poprvé jsme viděli rozstřílené domy, vzpomínají pamětníci na přepravu do mise UNPROFOR 

Poprvé jsme viděli rozstřílené domy, vzpomínají pamětníci na přepravu do mise UNPROFOR 

12. 04. 2026
Před 34 roky se Československo zapojilo do mírové mise UNPROFOR na Balkáně.…
Počátek obklíčení Tobrúku - 11. dubna 1941

Počátek obklíčení Tobrúku - 11. dubna 1941

11. 04. 2026
Od dubna do prosince 1941 byla úspěšná obrana obklíčeného přístavu Tobrúk v severní…
Poslední měsíc výstavy „1945 – Voláme všechny Čechy!“. Navštívit ji můžete do 8. května 2026

Poslední měsíc výstavy „1945 – Voláme všechny Čechy!“. Navštívit ji můžete do 8. května 2026

08. 04. 2026
Už jen měsíc zbývá na návštěvu výstavy „1945 – Voláme všechny Čechy!“…