Prapor 1. polského střeleckého pluku „im. Tadeusza Kościuszki“

Prapor navržený Josefem Šeborem v sochařských dílnách západní skupiny čsl. vojsk na Sibiři zhotovili v ženském klášteře v Jekatěrinburgu. Měl být odevzdán 1. polskému střeleckému pluku „Tadeusza Kościuszki“ 5. polské střelecké divize na Sibiři.

Pluk vznikl v létě 1918 v Ufě pod taktovkou Revolučního svazu za volnost a svobodu národa polského v síle pouhých 220 mužů. Společně s dalšími částmi 5. divize tvořil na přelomu let 1919 a 1920 zadní voj ustupujících spojeneckých jednotek. Dne 10. ledna 1920 byla většina divize obklíčena bolševiky v okolí Ujaru (dříve stanice Kljukvennaja zhruba 120 km od Krasnojrasku) a donucena kapitulovat. Kvůli tomu nebyl prapor nikdy předán polským jednotkám a dostal se společně s čs. vojskem do Československa. Ti polští vojáci, jimž se podařilo z obklíčení uprchnout, se přes Charbin a Ta-lien vrátili do Polska, kde se stali základem nově zformovaného 82. sibiřského střeleckého pluku „im. Tadeusza Kościuszki“ a zúčastnili se bojů proti bolševikům. Během nacistické invaze do Polska se pluk podílel na bojových operacích včetně obrany Brestu Litevského.

Lícová strana praporu je tvořena bílým polem s červeným vnějším lemem. Pole uvnitř rámuje červený nápis „VĚNUJE ČESKOSLOVENSKÉ VOJSKO POLSKÉMU PLUKU TADEUSZA KOSCIUSZKI“. Kolem nápisu se táhne tenká zlatá výšivka, doplněná v rozích o červené a modré florální motivy. Nahoře nápis dělí čs. lev v červeném štítě. V bílém poli uprostřed je zlatě obroubený bledě modrý ovál s portrétem Tadeusze Kościuszka a kolem něj zlaté a modré florální motivy. Pole rubové strany má fialovou barvu s bílým vnitřním lemem. Uvnitř jsou bílé a modré florální motivy, uprostřed pak bílá orlice se zlatou korunou. Prapor je lemován fialovou kroucenou šňůrou. Žerď chybí, rukáv je černý.

Prapor byl velitelem 1. jezdeckého pluku Jana Jiskry z Brandýsa předán v roce 1923 do archivu Památníku osvobození, odkud se dostal o deset let později do sbírky muzea.