Prapor Československé vojenské jednotky v SSSR, 1943

Prapor Československé vojenské jednotky v SSSR, 1943

Československá jednotka v SSSR se začala postupně tvořit od poloviny roku 1941. Vyvrcholením náročného formování a výcviku bylo slavnostní předání bojového praporu 1. československému samostatnému praporu dne 27. ledna 1943 v Buzuluku. Velitel praporu plk. Ludvík Svoboda jej převzal od náčelníka československé vojenské mise v SSSR plk. Heliodora Píky. Po předání následovala přehlídka jednotky a již 30. ledna odjela necelá tisícovka vojáků na frontu do oblasti Charkova. Během prvního bojového nasazení u Sokolova si hrstka Čechoslováků získala patřičné renomé.

Prapor se později stal bojovým symbolem celého 1. československého armádního sboru v SSSR. Rozměr hedvábného praporu s vyšitými motivy je 108 x 117 cm.

Prapor byl po roce 1945 předán do sbírky VHÚ.

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…