Pěší pluky československé armády začaly od poloviny 20. let získávat své nejvyšší symboly - prapory. Jeden z prvních udělených praporů byl předán pěšímu pluku 29 Tělovýchovnou jednotou Jindřichův Hradec. Jelikož podoba praporu vyhotoveného v roce 1924 odpovídá pozdějšímu vzoru 1925, byla zřejmě následujícího roku přijata za vzor (VV 1925, č. 12, čl. 127). Pěší pluk 29 vznikl při unifikaci ze 75. pěšího pluku domácího vojska. Unifikace byla uskutečněna v říjnu 1920. Velitelství pluku s přímo podřízenými rotami a I. prapor byly trvale umístěny v Jindřichově Hradci, kde od 1. ledna 1920 již působil náhradní prapor. II. prapor po počátečním pobytu v Krásné Horce se 16. ledna 1921 rovněž usadil v Jindřichově Hradci.
Jen III. prapor se po návratu ze Slovenska 19. ledna 1921 trvale usadil v Třeboni. V této dislokaci nastaly změny až koncem roku 1938, kdy se II. prapor 26. listopadu 1938 přemístil do Pelhřimova a náhradní prapor v říjnu 1938 do Tábora, kde o rok předtím vznikl IV. prapor. K pojmenování pluku čestným názvem „Plukovníka Josefa Jiřího Švece" došlo 2. srpna 1924.
Líc: list z červeného grograinu s aplikovaným československým lvem ze stříbrného brokátu se zlatou korunou, jazykem i zbrojí a s grograinovým slovenským štítkem na hrudi. Okraje zdobeny vlevo a vpravo motivem z bílého a modrého grograinu, doplněného zlatými bíle lemovanými lipovými lístky, nahoře a dole z modrého grograinu s bílými nápisy, doplněného zlatými bíle lemovanými lipovými lístky, nahoře: "PRO VÍTĚZSTVÍ ZA", dole: "PRAPOREM KUPŘEDU". Rukáv praporu z modrého grograinu je postříbřenými hřeby přibit k žerdi.
Rub: list z bílého grograinu, nahoře je aplikována motivem lipových listů ozdobená číslice "29", pod ní městský znak Jindřichova Hradce. Okraje zdobeny vlevo a vpravo motivem z modrého a červeného grograinu, doplněného červenými zlatě lemovanými lipovými lístky, nahoře a dole z červeného grograinu s bílými nápisy, nahoře: "PEŠIMU PLUKU", dole: "JINDŘ. HRADEC".
Prapor byl do sbírky VHÚ předán po roce 1945.