Přestože většina historických praporů se vztahem k československým legiím byla součástí sbírky od počátků existence Památníku osvobození, existuje několik výjimek. Jedním takovým příkladem je i prapor 9. čs. střeleckého pluku, který byl vyroben jako kopie původního praporu v roce 1928 a předán Památníkem osvobození pěšímu pluku 9 v Mostě. Pluky a prapory, které navazovaly na tradice legionářských jednotek, měly právo používat kopie historických symbolů svých předchůdců, namísto standardizovaných praporů, praporců a standart. V kasárnách někdejšího předválečného útvaru zůstal plukovní prapor ukrytý desítky let.
Předchůdce pluku, 1. československý záložní pluk Husitský, vznikl v Žitomíru 18. října 1917 ze záložního praporu Husitského jako doplňovací jednotka 1. čs. střelecké divize Husitské, pluk samotný pak vznikl reorganizací a doplněním menšími jednotkami v Samaře 15. srpna 1918. Přestože se jednalo o záložní jednotku, účastnil se pluk boje u Bachmače, stejně jako bojů u Penzy, Syzraně, Bezenčuku, Buzuluku a Bugulmy. V srpnu 1918 byl přejmenován na 9. čs. střelecký pluk Karla Havlíčka – Borovského. Pluk se dále účastnil bojů na Povolžské frontě u Nikolajevska, Simbirska a Volska. Od února 1919 byl součástí 3. střelecké divize a mezi jeho úkoly patřila ochrana magistrály v oblasti Kurgan, Šumichy a Kansk, při evakuaci do Vladivostoku v lednu 1920 podstoupil boje u Nižněudinska. V červnu 1920 odjeli příslušníci pluku do Československa. Těsně před odjezdem, 6. června 1920, obdrželi příslušníci pluku prapor vyrobený vladivostockými ženami. Prapor je z hedvábí a má rozměry 110 cm x 150 cm.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán nákupem v roce 2009.