Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Po Sametové revoluci projevilo nové demokratické Československo okamžitě zájem aktivně se zapojit do činnosti západních struktur. S tím souvisela i účast na mírových misích v zahraničí, tedy činnost, s níž měla československá armáda minimum zkušeností. Proto bylo v létě 1990 zřízeno Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, jehož úkolem byla příprava štábů i jednotek pro nasazení v zahraničí. První operací byla účast protichemického personálu na válce v Perském zálivu, skutečnou zkouškou ohněm však byla až mise UNPROFOR, které se Československo a později Česká republika účastnily od roku 1992. Personál připravovaný v rámci krumlovské výcvikové základny se pak podílel i na dalších operacích v zahraničí včetně mise IFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu, Enduring Freedom v Iráku a v neposlední řadě též v Afghánistánu, kde působila česká polní nemocnice.

Výcviková základna mírových sil (tento název se užíval od roku 1993) zajišťovala pro vojáky nasazené v zahraničí například kurzy cizích jazyků, především angličtiny, a dalších speciálních dovedností potřebných pro mezinárodní operace a spolupráci s novými zahraničními partnery Československa a České republiky. V roce 2002 byl útvaru propůjčen historický název „Plukovníka Švece“ po významném veliteli československých legií v Rusku, jehož jméno nesl v období první republiky pěší pluk 29. Poněvadž s rostoucím zapojením českých vojáků do zahraničních misí byl přehodnocen přístup k přípravě, Výcviková základna mírových sil v Českém Krumlově byla v roce 2004 zrušena a její úkoly převzaly jiné útvary.

Prezentovaný prapor je na tmavě hnědé žerdi zakončené klenotem v barvě mědi a hrotem nasunut rukávem červené barvy. Líc praporu nese velký státní znak. Rubové pole modré barvy je lemováno shodně s velkým státním znakem. V poli uprostřed se nachází znak základny – horizontálně půlený oválný štít s rožmberskou pětilistou růží v bílém poli nahoře a glóbem s kříženými bílými meči v modrém poli dole. Nad znakem je stříbrně vyšit nápis „VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA“ a pod znakem pak „MÍROVÝCH SIL“. Po stranách znaku je vyšito po jednom lipovém listu. Základna prapor používala v letech 1999–2004.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2004.

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…