Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Po Sametové revoluci projevilo nové demokratické Československo okamžitě zájem aktivně se zapojit do činnosti západních struktur. S tím souvisela i účast na mírových misích v zahraničí, tedy činnost, s níž měla československá armáda minimum zkušeností. Proto bylo v létě 1990 zřízeno Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, jehož úkolem byla příprava štábů i jednotek pro nasazení v zahraničí. První operací byla účast protichemického personálu na válce v Perském zálivu, skutečnou zkouškou ohněm však byla až mise UNPROFOR, které se Československo a později Česká republika účastnily od roku 1992. Personál připravovaný v rámci krumlovské výcvikové základny se pak podílel i na dalších operacích v zahraničí včetně mise IFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu, Enduring Freedom v Iráku a v neposlední řadě též v Afghánistánu, kde působila česká polní nemocnice.

Výcviková základna mírových sil (tento název se užíval od roku 1993) zajišťovala pro vojáky nasazené v zahraničí například kurzy cizích jazyků, především angličtiny, a dalších speciálních dovedností potřebných pro mezinárodní operace a spolupráci s novými zahraničními partnery Československa a České republiky. V roce 2002 byl útvaru propůjčen historický název „Plukovníka Švece“ po významném veliteli československých legií v Rusku, jehož jméno nesl v období první republiky pěší pluk 29. Poněvadž s rostoucím zapojením českých vojáků do zahraničních misí byl přehodnocen přístup k přípravě, Výcviková základna mírových sil v Českém Krumlově byla v roce 2004 zrušena a její úkoly převzaly jiné útvary.

Prezentovaný prapor je na tmavě hnědé žerdi zakončené klenotem v barvě mědi a hrotem nasunut rukávem červené barvy. Líc praporu nese velký státní znak. Rubové pole modré barvy je lemováno shodně s velkým státním znakem. V poli uprostřed se nachází znak základny – horizontálně půlený oválný štít s rožmberskou pětilistou růží v bílém poli nahoře a glóbem s kříženými bílými meči v modrém poli dole. Nad znakem je stříbrně vyšit nápis „VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA“ a pod znakem pak „MÍROVÝCH SIL“. Po stranách znaku je vyšito po jednom lipovém listu. Základna prapor používala v letech 1999–2004.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2004.

Aktuálně



Pokračujeme v natáčení PRIMA HISTORIE. První díl již ke zhlédnutí

Pokračujeme v natáčení PRIMA HISTORIE. První díl již ke zhlédnutí

04. 10. 2024
Po prázdninové přestávce pokračuje natáčení seriálu PRIMA HISTORIE pro stanici PRIMA CNN.…
Změny v časech otevření Národního památníku na Vítkově

Změny v časech otevření Národního památníku na Vítkově

03. 10. 2024
Z provozních důvodů bude Národní památník na Vítkově v následujících dnech otevřen…
Nové pohledy historiků na začátek první světové války byly tématem semináře "1914 – válkou probuzeni"

Nové pohledy historiků na začátek první světové války byly tématem semináře "1914 – válkou probuzeni"

02. 10. 2024
Letošní sto desáté výročí vypuknutí první světové války si Vojenský historický ústav…
Válka tří barev na mapě Evropy ‒ dosud neznámý teoretický experiment z roku 1937

Válka tří barev na mapě Evropy ‒ dosud neznámý teoretický experiment z roku 1937

01. 10. 2024
Mírové představy o budoucích válkách se vždy míjejí s realitou. Podobu ozbrojených konfliktů…
Přijďte se do budovy ČVUT na Karlově náměstí podívat na stroje ze sbírky VHÚ 

Přijďte se do budovy ČVUT na Karlově náměstí podívat na stroje ze sbírky VHÚ 

01. 10. 2024
Ještě do konce týdne se můžete v budově a na nádvoří Fakulty strojní…