Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Po Sametové revoluci projevilo nové demokratické Československo okamžitě zájem aktivně se zapojit do činnosti západních struktur. S tím souvisela i účast na mírových misích v zahraničí, tedy činnost, s níž měla československá armáda minimum zkušeností. Proto bylo v létě 1990 zřízeno Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, jehož úkolem byla příprava štábů i jednotek pro nasazení v zahraničí. První operací byla účast protichemického personálu na válce v Perském zálivu, skutečnou zkouškou ohněm však byla až mise UNPROFOR, které se Československo a později Česká republika účastnily od roku 1992. Personál připravovaný v rámci krumlovské výcvikové základny se pak podílel i na dalších operacích v zahraničí včetně mise IFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu, Enduring Freedom v Iráku a v neposlední řadě též v Afghánistánu, kde působila česká polní nemocnice.

Výcviková základna mírových sil (tento název se užíval od roku 1993) zajišťovala pro vojáky nasazené v zahraničí například kurzy cizích jazyků, především angličtiny, a dalších speciálních dovedností potřebných pro mezinárodní operace a spolupráci s novými zahraničními partnery Československa a České republiky. V roce 2002 byl útvaru propůjčen historický název „Plukovníka Švece“ po významném veliteli československých legií v Rusku, jehož jméno nesl v období první republiky pěší pluk 29. Poněvadž s rostoucím zapojením českých vojáků do zahraničních misí byl přehodnocen přístup k přípravě, Výcviková základna mírových sil v Českém Krumlově byla v roce 2004 zrušena a její úkoly převzaly jiné útvary.

Prezentovaný prapor je na tmavě hnědé žerdi zakončené klenotem v barvě mědi a hrotem nasunut rukávem červené barvy. Líc praporu nese velký státní znak. Rubové pole modré barvy je lemováno shodně s velkým státním znakem. V poli uprostřed se nachází znak základny – horizontálně půlený oválný štít s rožmberskou pětilistou růží v bílém poli nahoře a glóbem s kříženými bílými meči v modrém poli dole. Nad znakem je stříbrně vyšit nápis „VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA“ a pod znakem pak „MÍROVÝCH SIL“. Po stranách znaku je vyšito po jednom lipovém listu. Základna prapor používala v letech 1999–2004.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2004.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…