Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Po Sametové revoluci projevilo nové demokratické Československo okamžitě zájem aktivně se zapojit do činnosti západních struktur. S tím souvisela i účast na mírových misích v zahraničí, tedy činnost, s níž měla československá armáda minimum zkušeností. Proto bylo v létě 1990 zřízeno Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, jehož úkolem byla příprava štábů i jednotek pro nasazení v zahraničí. První operací byla účast protichemického personálu na válce v Perském zálivu, skutečnou zkouškou ohněm však byla až mise UNPROFOR, které se Československo a později Česká republika účastnily od roku 1992. Personál připravovaný v rámci krumlovské výcvikové základny se pak podílel i na dalších operacích v zahraničí včetně mise IFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu, Enduring Freedom v Iráku a v neposlední řadě též v Afghánistánu, kde působila česká polní nemocnice.

Výcviková základna mírových sil (tento název se užíval od roku 1993) zajišťovala pro vojáky nasazené v zahraničí například kurzy cizích jazyků, především angličtiny, a dalších speciálních dovedností potřebných pro mezinárodní operace a spolupráci s novými zahraničními partnery Československa a České republiky. V roce 2002 byl útvaru propůjčen historický název „Plukovníka Švece“ po významném veliteli československých legií v Rusku, jehož jméno nesl v období první republiky pěší pluk 29. Poněvadž s rostoucím zapojením českých vojáků do zahraničních misí byl přehodnocen přístup k přípravě, Výcviková základna mírových sil v Českém Krumlově byla v roce 2004 zrušena a její úkoly převzaly jiné útvary.

Prezentovaný prapor je na tmavě hnědé žerdi zakončené klenotem v barvě mědi a hrotem nasunut rukávem červené barvy. Líc praporu nese velký státní znak. Rubové pole modré barvy je lemováno shodně s velkým státním znakem. V poli uprostřed se nachází znak základny – horizontálně půlený oválný štít s rožmberskou pětilistou růží v bílém poli nahoře a glóbem s kříženými bílými meči v modrém poli dole. Nad znakem je stříbrně vyšit nápis „VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA“ a pod znakem pak „MÍROVÝCH SIL“. Po stranách znaku je vyšito po jednom lipovém listu. Základna prapor používala v letech 1999–2004.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2004.

Aktuálně



Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

09. 10. 2025
Mezinárodní kontakty pracovníků Vojenského historického ústavu Praha a spolupráce s vojenskými historickými…
Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

09. 10. 2025
Spojenectví s Francií tvořilo od vzniku Československa základ jeho bezpečnostní architektury. Mimořádný…
Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

08. 10. 2025
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

07. 10. 2025
Veřejnosti velice lehce přístupný výstavní prostor za Armádním muzeem Žižkov, kam se…
Liptaňský masakr 22. září 1938

Liptaňský masakr 22. září 1938

04. 10. 2025
Na konci srpna tohoto roku se do České republiky vrátily ostatky devíti…