Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Prapor Výcvikové základny mírových sil, devadesátá léta 20. století

Po Sametové revoluci projevilo nové demokratické Československo okamžitě zájem aktivně se zapojit do činnosti západních struktur. S tím souvisela i účast na mírových misích v zahraničí, tedy činnost, s níž měla československá armáda minimum zkušeností. Proto bylo v létě 1990 zřízeno Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, jehož úkolem byla příprava štábů i jednotek pro nasazení v zahraničí. První operací byla účast protichemického personálu na válce v Perském zálivu, skutečnou zkouškou ohněm však byla až mise UNPROFOR, které se Československo a později Česká republika účastnily od roku 1992. Personál připravovaný v rámci krumlovské výcvikové základny se pak podílel i na dalších operacích v zahraničí včetně mise IFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu, Enduring Freedom v Iráku a v neposlední řadě též v Afghánistánu, kde působila česká polní nemocnice.

Výcviková základna mírových sil (tento název se užíval od roku 1993) zajišťovala pro vojáky nasazené v zahraničí například kurzy cizích jazyků, především angličtiny, a dalších speciálních dovedností potřebných pro mezinárodní operace a spolupráci s novými zahraničními partnery Československa a České republiky. V roce 2002 byl útvaru propůjčen historický název „Plukovníka Švece“ po významném veliteli československých legií v Rusku, jehož jméno nesl v období první republiky pěší pluk 29. Poněvadž s rostoucím zapojením českých vojáků do zahraničních misí byl přehodnocen přístup k přípravě, Výcviková základna mírových sil v Českém Krumlově byla v roce 2004 zrušena a její úkoly převzaly jiné útvary.

Prezentovaný prapor je na tmavě hnědé žerdi zakončené klenotem v barvě mědi a hrotem nasunut rukávem červené barvy. Líc praporu nese velký státní znak. Rubové pole modré barvy je lemováno shodně s velkým státním znakem. V poli uprostřed se nachází znak základny – horizontálně půlený oválný štít s rožmberskou pětilistou růží v bílém poli nahoře a glóbem s kříženými bílými meči v modrém poli dole. Nad znakem je stříbrně vyšit nápis „VÝCVIKOVÁ ZÁKLADNA“ a pod znakem pak „MÍROVÝCH SIL“. Po stranách znaku je vyšito po jednom lipovém listu. Základna prapor používala v letech 1999–2004.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2004.

Aktuálně



Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…