Práwa a Zřijzenij zemská Kráľowstwij Cžeského.

Tato kniha představuje jednu z perel fondu starých tisků Knihovny VHÚ Praha. Její exkluzivita spočívá zejména ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší česky tištěnou knihu, kterou je možné v naší knihovně nalézt. Spatřila světlo světa již 30. srpna roku 1564 na Starém Městě pražském, a to díky známému tiskaři Jiříkovi staršímu Melantrichovi z Aventina, jenž působil v letech 1553 až 1580, a nakladateli Volfovi z Vřesovic a z Doubravské Hory.

Po vizuální stránce není tisk příliš atraktivní. Vazba je totiž poměrně obyčejná, lepenková a potažená pergamenem bez jakýchkoli ozdobných prvků, pomineme-li zabarvení ořízky, která je červeně stříkaná. Kromě toho ještě celkový dojem ruší obojí přídeští s předsádkami, vzniknuvší teprve v pozdější době, přičemž jako materiál bohužel posloužil moderní papír. Ani vnitřní výzdoba knihy není příliš honosná, což zajisté omlouvá její obsahový charakter. Nalézá se v ní celkem šest dřevořezů. Přímo na titulním listu dominuje znak Českého království, který je následován hned na další straně znakem císaře Maxmiliána II., obklopeným znaky jednotlivých zemí Koruny české. V knize rovněž nechybí znak jak tiskaře, tak nakladatele. Nejvýpravnější je pak dřevořez znázorňující zasedání českého zemského sněmu za předsednictví samotného panovníka.

Nepříliš velkou vzhledovou přitažlivost knižního svazku ale plně kompenzuje jeho obsah. Jedná se totiž o čtvrtou a poslední redakci Zemského zřízení Království českého, známého spíše pod názvem Zemské zřízení Vladislavské. Počátky kodifikace zemského práva v Čechách spadají již do roku 1487, kdy zemský sněm ustanovil pro tento účel zvláštní komisi. Po různých peripetiích byl roku 1500 zemský zákoník i přes odpor městského stavu přijat zemským sněmem a obratem také vydán tiskem. Za hlavního autora textu je považován královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy. V zemském zřízení lze dohledat právo ústavní, procesní, správní, předpisy o pravomoci a odpovědnosti zemských úředníků, právo majetkové, dědické, trestní, předpisy o poddaných a předpisy policejní povahy.

Netrvalo dlouho a již roku 1530 došlo k opětovnému vydání, ale tentokrát pouze částečnému s novým uspořádáním. Větší změny obsahuje až třetí vydání z roku 1549, které bylo důsledkem neúspěšného stavovského povstání z roku 1547. Kromě toho, že byly jednotlivé články očíslovány a byl připojen obsah s věcným rejstříkem, spočívala změna hlavně v posílení pozice panovníka na úkor stavů. K poslední redakci došlo roku 1564, a právě ta je dostupná v Knihovně VHÚ Praha. Od předchozí se liší pouze drobnými formálními změnami. V platnosti zůstalo toto vydání až do roku 1627, kdy bylo nahrazeno Obnoveným zřízením zemským.

O historii popisovaného exempláře toho není příliš známo. Z úhledných rukopisných poznámek na okraji listů vyplývá, že tehdejší majitel, který uměl česky, provedl buď přímo v roce 1627, či krátce po něm obsahovou komparaci s Obnoveným zřízením zemským, na které průběžně odkazuje. O konkrétních vlastnících informace chybí až do druhé poloviny 20. let 20. století, kdy se tato kniha dostala do fondu Vojenského musea Republiky československé. Bez pochyby představuje tato kniha přední pramen pro dějiny práva.

 

Práwa a Zřijzenij zemská Kráľowstwij Cžeského. Staré Město Pražské: Giřijk Melantrych z Awentynu, 1564. [3], CCXLVII [i.e. CCXLIX], [30] l.