Přední plech malované zbroje, severní Itálie, kolem 1570

Dekorativní, vojensky nefunkční zbroje byly nošeny během různých slavností, triumfálních průvodů a divadelních představení s válečnou tematikou. Navrhovateli a zhotoviteli dekorativní zbroje nebyli zpravidla zbrojíři, ale malíři a dekoratéři.

Prezentovaný prsní plát jezdecké turnajové zbroje má výraznou středovou hranu, přičemž ochranný lem se nachází pouze u pohyblivých průramků. U krčního výřezu chybí, a to kvůli montáži turnajového zesilovacího plátu. V levé dolní části je šroub sloužící k připevnění doplňkových turnajových plátů. Dolní okraj plátu se zalomuje do pevného šorce, zbylé části schází. Na ramenních partiích jsou na každé straně dva nýty pro uchycení řemenů ke spojení se zádovým plátem. Toto spojení je pravděpodobně druhotné, neboť tento typ plátů býval častěji spojen se zádovým plátem na ramenou železnými stěžejkovými panty.

Výzdobu tvoří ve středové partii malovaný maskaron Medusy znázorněný zlatou maskou. Zbylou plochu vyplňuje malba s motivem šedo-bílých šupin na černém podkladu.

Kyrys zdobený olejovými barvami z doby kolem roku 1570 možná pamatuje představení hry „Il Castello di Gorgoferusa“, která se pořádala na dvoře ferrarského vévody Alfonsa II. dʼEste (1533−1597) na počest návštěvy arcivévody Karla Habsburského. Nasvědčovalo by tomu stáří exponátu i hlava Gorgony, vymalovaná na kyrysu. V řecké mytologii byly Gorgony dcerami mořského boha Forkýna a mořské bohyně Kétó. Jmenovaly se Sthenó, Euryalé a Medúsa a jejich vzhled s rozšklebenou tváří, hady místo vlasů, kly místo zubů, s křídly a šupinatým tělem byl skutečně děsivý. Při pohledu na kteroukoliv z nich se člověk proměnil v kámen. Medúsu nakonec zabil hrdina Perseus a její useknutou hlavu daroval bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj štít. Analogicky pak zdobili své štíty i další řečtí bohové a hrdinové, aby nahnali strach svým nepřátelům.

Turnajová divadla podobného druhu máme doložena také z Čech. Dvakrát je uspořádal Jan Zajíc z Házmburka, rytíř Svatého hrobu, který byl po návštěvě Palestiny fascinován bojem proti osmanské expanzi a toužil ji zprostředkovat i české šlechtické společnosti. V letech 1544 a 1552 uspořádal v Budyni nad Ohří „Sarmacii“, tedy komedii ve formě šlechtické slavnosti s turnajem a divadelním představením. Při něm hosté sami prožívali divadelně ztvárněné přepadení Turky a boj křesťanů proti nájezdníkům. Roku 1544 proběhlo v rámci slavnosti také „vsi pálení a zámku dobývání“.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Výška: 480 mm
• Šířka: 350 mm
• Hmotnost: 3 056 g