Na snímku je možné spatřit železobetonovou budovu, která dříve irácké armádě sloužila ke kontrole prostoru v blízkosti hranice s Íránem. Později po začátku mezinárodní strážní mise UNGCI (United Nations Contingent in Iraq) v roce 1991 bylo místo odminováno a sloužilo jako jedna z předsunutých základen v sektoru, jehož velitelství se nacházelo ve městě Sulajmáníji a v němž působili také českoslovenští vojáci.
Jeden z českých vojáků vzpomínal, že základna byla využívána také jako distribuční místo pro humanitární pomoc kurdským uprchlíkům, kteří žili v okolních utečeneckých stanových táborech. „Po mírném ochlazení byla využívána i jako ubytovna pro příslušníky UNGCI, do té doby nocujících ve stanech. Snímek byl pořízen při rotaci týmů, kdy na pravém okraji snímku končící tým nakládá své věci do přistavených vozidel, zatímco noví členové týmu čekají na uvolnění prostor. V popředí jsou příslušníci thajského a nepálského kontingentu, kteří sloužili společně se dvěma příslušníky československého kontingentu v jednom dvanáctičlenném mezinárodním týmu,“ popsal pamětník fotografii.
Dodal, že nošení uniforem OSN nebylo při přesunech striktní, a tak bylo možné mezi jednotlivými národy spatřit rozdíly. V době, kdy se denní teploty pohybovaly kolem patnácti až dvaceti stupňů Celsia, tak thajští kolegové nosili prakticky všechny zimní doplňky, kdežto Nepálci a Čechoslováci je téměř nepoužívali.
Mise UNGCI zajišťovala distribuci humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu v letech 1991 až 2003. Celkem se jí zúčastnilo více než 300 českých a slovenských vojáků.