Přenos ostatků Neznámého vojína pocházejících ze zborovského bojiště

Přenos ostatků Neznámého vojína pocházejících ze zborovského bojiště

Tento snímek, pořízený při oslavách 5. výročí bitvy u Zborova roku 1922, zachycuje přenos ostatků Neznámého vojína pocházejících právě ze zborovského bojiště. Rakev, zakrytou státní vlajkou, nesou ruští legionáři, v čele průvodu kráčí primátor Karel Baxa.

 

Po první světové válce byly v mnoha evropských zemích zřízeny hroby s ostatky neidentifikovaného padlého vojáka, sloužící k uctění památky obětí války. Hrob Neznámého vojína byl roku 1922 zřízen i v Československu, v rámci oslav pátého výročí bitvy u Zborova.

Na někdejší zborovské bojiště odjela komise, která 22. června 1922 z hromadného hrobu padlých legionářů vybrala druhého od kraje z východní strany. Ostatky byly převezeny do Prahy, 1. července 1922 byly slavnostně vystaveny na Staroměstském náměstí a poté uloženy v kapli Staroměstské radnice. Přestože se mělo jednat o provizorní řešení, vydržel tento hrob Neznámého vojína až do nacistické okupace. I Němci zprvu Neznámému vojínu prokazovali úctu, 26. března 1939 u jeho hrobu generál Blaskowitz v doprovodu generála Syrového položil věnec. V noci z 22. na 23. října 1941 však okupanti hrob odstranili a ostatky uložili na ústředí gestapa v Petschkově paláci. V polovině dubna 1945 pak byly ostatky odvezeny do Terezína, kde jejich stopa končí.

Po druhé světové válce se Zborov nacházel na území SSSR a sovětská strana nedovolila vyzdvižení ostatků dalšího legionáře. V říjnu 1949 tak byly v dnešním Národním památníku na Vítkově uloženy ostatky tzv. Neznámého bojovníka, příslušníka 1. čs. armádního sboru v SSSR, který padl na Dukle.

 

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…