Přepadení SSSR nacistickým Německem
Snímek z roku 1941 zachycuje příslušníky Říšské pracovní služby (RAD) u vyřazeného sovětského obrněného automobilu BA-10. V tomto týdnu si připomínáme 79 let od nacistického útoku na Sovětský svaz.
I přesto, že SSSR a nacistické Německo od roku 1939 spolupracovaly, se Adolf Hitler již roku 1940 definitivně rozhodl Sovětský svaz zlikvidovat. Operace Barbarossa, jež představovala doposud největší vojenskou operaci vůbec, byla zahájena 22. června 1941.
Vojska Osy měla zpočátku nad sovětskými silami, jež byly rozmístěny na západní sovětské hranici, mírnou převahu v počtu vojáků. Sověti měli k dispozici větší množství techniky, přičemž například některé typy tanků měly výraznou převahu nad svými německými protějšky. Vojska Německa a jeho spojenců přesto v první fázi války proti SSSR zaznamenala nevídané úspěchy – Sověti byli zaskočeni, nedostávalo se jim zkušených velitelů, nebyli schopni efektivně čelit obkličovacím operacím.
I přes úděsné ztráty však Sovětský svaz nepadl – byl schopen stavět do pole nové a nové jednotky, využíval průmyslových kapacit mimo dosah nepřátelských sil, začal se těšit dodávkám od západních Spojenců, velkou roli hrála i bezohlednost Stalinova režimu. Naproti tomu Němci čelili zvětšujícím se logistickým obtížím i partyzánské aktivitě, kterou do značné míry vyvolali sami svými válečnými zločiny. Nedokázali dobýt Leningrad, na konci roku 1941 byli zastaveni na všech úsecích fronty a éra snadných nacistických vítězství nenávratně skončila.
Aktuálně
V Armádním muzeu Žižkov diskutují historici na konferenci "Nové pohledy na rok 1945", ve středu můžete přijít i vy
Historici VHÚ Praha napsali novou knihu o válkách a vojenství, pokřtila ji ministryně obrany Jana Černochová
Zavedení bitevního vrtulníku Mi-24 jako prostředku přímé bojové podpory pozemního vojska
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
