Netradiční portrét druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948) s dalekohledem v ruce pochází z tzv. závěrečných cvičení armády v roce 1936.
Tato velká cvičení sloužila k prověrce zvládnutých dovedností vojáků a také souhry mezi jednotlivými složkami. Cvičení se odehrávala formou inscenovaného střetnutí dvou nepřátelských stran. Každá z nich disponovala silou alespoň jedné divize s příslušným zabezpečením v týlu tak, aby situace co nejvíce odpovídala válečnému stavu.
Vzhledem k velkému početnímu a technickému rozsahu neprobíhala cvičení ve vyhrazených vojenských prostorech, ale v běžném "civilním" terénu. Tím zároveň přispívala kontaktem s místním obyvatelstvem k propagaci armády a brannosti mezi lidmi. Zvláště v tomto období šlo o přirozenou součást plnění vlasteneckých povinností.
Vůbec první závěrečná cvičení proběhla v roce 1922, další se pak odehrávala pravidelně každý rok na závěr vojenského výcvikového roku. Jako hosté se jich účastnili domácí političtí představitelé i zahraniční vojenské delegace. Prvním závěrečným cvičením přihlížel prezident Tomáš G. Masaryk, cvičením v září 1934 zástupci francouzské armády vedení generálem Mauricem Gamelinem, cvičením v srpnu 1935 zase zástupci sovětské armády vedení Borisem M. Šapošnikovem. Zahraniční vojáci se objevili i na závěrečných cvičeních československé armády, která se konala v létě 1936.