Pohled na letiště v Přerově v létě roku 1955 zachycuje seřazené Il-28 od 3. letky zdejšího 25. leteckého bombardovacího pluku. V té době se jednalo o úplně nové stroje, které se zaváděly do výzbroje. Vývoj bombardéru byl zahájen roku 1947, prototyp vzlétl 8. července 1948. Bombardéry Il-28 byly veřejnosti poprvé představeny 9. května 1950 na přehlídce v Moskvě.
Dvoumotorový proudový bombardér Il-28 ve své základní verzi byl dlouhý 17,65 m, vysoký 6,70 m a měl rozpětí křídel 21,45 m; hmotnost prázdného stroje činila 12 890 kg. První stroje nesly v gondolách pod křídly proudové motory RD-45, pozdější letouny byly vybaveny motorem Klimov VK-1. Maximální rychlost se mohla vyšplhat až na 902 km/h ve výšce 4 500 m n. m., dostup Il-28 činil 12 300 m a dolet 2 180 km. Posádku tvořili tři muži. Pilot a letovod měli svá stanoviště vepředu a seděli v katapultážních sedačkách. Střelec-radista se nacházel v samostatném prostoru na zádi, za ocasem. Z toho důvodu se katapultovat nemohl a v případě potřeby musel vyskočit otvorem v podlaze.
Obrannou výzbroj představovala dvojice kanónů NR-23 ráže 23 mm v přídi a druhá dvojice v otočné věži za ocasem. Il-28 mohl nést bomby o celkové váze až 3 000 kg nebo popřípadě atomovou bombu. Námořní verze nesla jedno větší nebo dvě menší torpéda.
Proudový bombardér byl vyráběn v celé řadě modifikací, především Il-28U pro výcvikové účely, průzkumné Il-28R, námořní verzi Il-28T nebo protiponorkové verzi Il-28PL. Celkem bylo v SSSR do roku 1956 vyrobeno přes 6 300 strojů všech verzí.