Příslušníci Národní gardy vzdávají čest státní hymně
Snímek, pořízený ve třicátých letech, zachycuje příslušníky Národní gardy, jak ve Zbraslavi vzdávají čest státní hymně.
V českém prostředí měly dlouhou tradici ostrostřelecké či tělovýchovné spolky, které mohly v případě potřeby vystoupit i jako provizorní ozbrojená síla. To se projevilo i po vzniku ČSR roku 1918 – do služeb nového státu se dávaly stávající organizace, z nichž nejvýznamnější byly Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota, a vedle toho vznikaly i sbory a milice nové. Roku 1926 byly některé paramilitární spolky sloučeny do Svazu ozbrojených jednot, od roku 1930 Národních gard. Národní gardy dostaly od Ministerstva národní obrany zapůjčeny starší zbraně a v případě potřeby měly plnit pomocné úlohy. V době narůstajícího ohrožení ČSR ve třicátých letech velel Národním gardám pplk. Karel Kříž, nesoucí hodnost generála Národních gard. Roku 1938 byly Národní gardy, Národní střelecký svaz, Československá obec střelecká a Akademická legie spojeny do Svazu národních střeleckých gard ČSR v čele s generálem Šnejdárkem, někdejším velitelem čs. sil za bojů o Těšínsko.
Na začátku nacistické okupace byla činnost Národních gard i podobných organizací ukončena, příslušníci těchto sil se velkou měrou zapojili do odbojové činnosti. Roku 1945 byl Svaz národních střeleckých gard obnoven, avšak na základě dekretu prezidenta republiky č. 125/1945 Sb. z 27. října 1945 byl spolu se Svazem československého důstojnictva, Svazem československých rotmistrů a Svazem československých záložníků sloučen do nově vzniklého Svazu brannosti, na který přešel i veškerý majetek těchto organizací. Ani Svaz brannosti však nevydržel dlouho – komunistický převrat z února 1948 jeho další činnost znemožnil, organizace byla zrušena zákonem č. 138/1949 Sb. z 11. května 1949 a její majetek přešel na stát (vojenskou správu).
Aktuálně
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách
Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov
Navštivte výstavu „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“ v Armádním muzeu Žižkov
Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus hovořil o pozemních silách na západní frontě
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
