Prohlášení Ústředního výboru Národní Rady Obcí Československých v Paříži, 1915

Prohlášení Ústředního výboru Národní Rady Obcí Československých v Paříži, 1915

Počátkem prosince 1914 přijel z Ruska do Paříže Svatopluk Koníček (1866–1931), český novinář a podnikatel dlouhodobě žijící v Rusku a spoluorganizátor České družiny. Během svého krátkého působení ve Francii nadšeně agitoval pro vznik zastřešující organizace českých a slovenských krajanských spolků, které vyústilo v založení Národní rady obcí Československých. K hmatatelným výsledkům její práce patřil vznik časopisu LʼIndépendance Tchèque.

Záhy se však mezi prvními představiteli českého odboje objevily názorové neshody. Zatímco skupina vedená Svatoplukem Koníčkem spojovala veškeré budoucí naděje na českou samostatnost s carským Ruskem, druzí se dívali na Rusko střízlivě a viděli v něm spíše utlačovatele než osvoboditele.

V této atmosféře byl 28. ledna 1915 zahájen v Paříži sjezd českých zahraničních kolonií. Díky nízké účasti na kongresu dominovala Koníčkova skupina. Výsledný manifest vydaný 16. února 1915 měl ohromit dohodovou veřejnost a vyděsit rakousko-uherské úřady. Autory textu byli Koníček a tehdejší šéfredaktor LʼIndépendance Tchèque Vilém Crkal. Manifest se dovolával práva na vzpouru proti panovníkovi, jednajícím v rozporu se zájmy národa – sesazoval Habsburky z českého trůnu, zprošťoval česko-slovenské vojáky a úředníky přísahy a vyhlašoval nezávislost českých zemí pod carským protektorátem. Manifest se však mezi veřejností nesetkal s pochopením, svým patosem a rusofilstvím odkrýval rozpory ve vedení Národní rady a roztrpčil Francouze, o nichž nebylo v manifestu jediné zmínky.

Skutečné sjednocení zástupců česko-slovenské zahraniční akce tak přineslo o několik měsíců později teprve vystoupení Tomáše Garrigue Masaryka, který se ukázal jako skutečný politický vůdce, realista a vizionář. Svatopluk Koníček se s republikánským pojetím československé samostatnosti reprezentované skupinou okolo T. G. Masaryka nesmířil a po politickém kolapsu ruského impéria roku 1917 se stáhl z politického života.

Rozměry: 23,4 x 35,5 cm

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán převodem v roce 1991.

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…