Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2

Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2

Fotogalerie

Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2
Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2
Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2
Vývoj protiletadlového samohybného děla ZSU-57-2 (zenitnaja samochodnaja ustanovka) byl zahájen na začátku padesátých let. Základem se stal pásový podvozek využívající konstrukční prvky v té době produkovaného středního tanku T-54. Korba podvozku se skládala ze slaběji pancéřované vany, jen se čtyřmi pojezdovými koly na každé straně, odpérovanými torzními tyčemi. K pohonu sloužil dvanáctiválcový vznětový motor do „V“ s označením V-54. Na podvozkovou část byla umístěna plně otočná ze shora otevřená věž nesoucí automatický dvoukanón S-68. Pro střelbu se používaly dva typy nábojů, protipancéřový granát UBR-281 a střepinový UOR-281. Pancéřování korby bylo o síle 10,6 až 13,5 mm a věže 8 až 13,5 mm. Osádku tvořilo šest mužů: velitel, řidič, dva střelci a dva nabíječi. Vozidlo bylo vyráběno od roku 1955 v závodě č. 174 v Omsku. Do roku 1960, kdy byla výroba zastavena, bylo zhotoveno asi 1 000 kusů. V SSSR byla děla zařazována po 4 kusech do protiletadlových baterií tankových pluků tankových divizí.
Prostředek byl zařazen do výzbroje armády NDR, Polska, Maďarska, Bulharska, Jugoslávie, Finska, Kuby, Egypta, Sýrie, Iráku, Iránu, Alžírska, Angoly, Etiopie, Mosambiku, Súdánu a Severní Koreje.
ČSLA zakoupila na začátku 60. let pro studijní a srovnávací účely 1 kus tohoto prostředku. Ve vojenské škole ve Vyškově byl používán jako učební pomůcka pro výuku zahraničních frekventantů zemí, které je měly ve své výzbroji. Vedení naší armády dalo v oblasti vojskové protivzdušné obrany přednost vlastnímu prostředku. Jednalo se o 30mm dvoukanón
montovaný na pancéřovaný podvozek vozidla Praga V3S, populárně nazývaný „Ještěrka.“

Protiletadlové samohybné dělo ZSU-57-2 bylo do sbírek VHÚ získáno v roce 1973 převodem z Vysoké vojenské velitelsko-technické školy v Martině.

Technická data

Hmotnost vozidla 28 000 kg
Osádka 6 mužů
Rozměry
- délka s kanóny ve vodorovné poloze 8 480 mm
- max. šířka: 3 270 mm
- max. výška: 2 750 mm
Motor
- typ: V-54
- výkon: 520 k
Rychlost vozidla
- na silnicích: 50 km/h
- v terénu: 30 km/h
Jízdní dosah
- na silnicích: 420 km
- v terénu: 320 km
Výzbroj
- typ: 2 x kanón S-68
- ráže: 57 mm
- max. rychlost střelby: 240 ran/min
- max. dostřel: - do vzdálenosti 7 000 m
- do výšky 4 000 m

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…