Prototyp čs. pistole vz. 38 v ráži 9 mm Parabellum

Prototyp čs. pistole vz. 38 v ráži 9 mm Parabellum

Poslední armádní pistoli vz. 38 zkonstruovanou v České zbrojovce ve Strakonicích Františkem Myškou (1899–1983) zavedlo MNO do výzbroje 1. června 1938, avšak ke spuštění sériové výroby došlo až více než po roce, tedy v době, kdy Československo jako stát neexistovalo, MNO se nacházelo v likvidaci a vyrobené pistole už přebírala německá vojenská správa.

Zavedení do výzbroje a příprava sériové výroby ovšem neznamenaly poslední tečku za vývojem konstrukčně zcela atypické armádní pistole. Zřejmě na sklonku roku 1938 vznikly v továrně ještě varianty v ráži 7,65 mm Browning a 9 mm Parabellum, obě s funkcí založenou na principu dynamického závěru. Zatímco vzorek v první ráži nevykazoval funkční problémy, zvětšený exemplář na výkonný německý náboj vz. 08 se ukázal jako neperspektivní z důvodů zvýšeného namáhání mechanismu v důsledku vyššího výkonu náboje.

Již v lednu 1939 došlo k zahájení konstrukčních prací na další variantě pistole vz. 38 zařízené rovněž na náboj 9 mm Parabellum, avšak na rozdíl od předchozího vzorku řešené s uzamčeným závěrem a krátkým zpětným pohybem hlavně. Systém uzamčení spočíval ve využití dvou symetrických uzamykacích ozubů na hlavni, jež zabíhaly do příčných vybrání v dutině zesíleného závěru. Přední pouzdro, otočně spojené s tělem pistole, tvořilo vedení hlavně a vnitřní šnekové drážky, v nichž klouzaly symetrické výstupky na hlavni, řídily její otočný pohyb.

Poměrně robustní pistole měla na levé straně těla manuální pojistku a její spoušťový mechanismus pracoval ve dvoučinném režimu (SA/DA) na rozdíl od armádní pistole vz. 38. Střelec tedy mohl první výstřel realizovat tlakem prstu na spoušť, při němž došlo k napnutí a následnému vypuštění kohoutu. Po výstřelu pak zůstával kohout v napnuté poloze a další střelba probíhala v jednočinném režimu.

Důvod k vývoji uzamčené varianty spočíval v zájmu rumunské vojenské správy, jíž zbrojovka v prosinci 1938 předváděla nejen svůj samopal, ale také ostatní zbraně. Následně vyhlášené soutěže samopalů v Bukurešti v únoru 1939 se sice továrna v únoru 1939 zúčastnila, avšak vzorky pistolí zřejmě tehdy neměla dokončené.

S okupací zbylé části republiky se práce na vývoji pistole také zastavily, ovšem pouze dočasně. Z dochovaných dokumentů je zřejmé, že se František Myška k práci na dvou vzorcích vrátil na podzim 1939. Víme, že od října až do prosince prováděl se vzorkem s výrobním číslem 300 002 funkční zkoušky, jež odhalily některé nedostatky v konstrukci. Došlo ke změně konstrukce vytahovače, čelní plocha hlavně, jež se v průběhu střeleb deformovala, musela být konstrukčně upravena, změny postihly také vývodky zásobníku. Pistole dosahovala průměrného rozptylu 10 ran na vzdálenost 25 metrů o obrazci 105 x 103 mm a průměrná rychlost střely V12,5 činila 341,6 m.s-1. Záznamy o zkouškách druhého vzorku s číslem 300 001 se v továrním archivu ale nedochovaly. Nevíme také, zda továrna některý ze dvou vyrobených exemplářů předváděla a nabízela v zahraničí. Období okupace zůstává v tomto směru v důsledku absence archivních materiálů obtížně postižitelné. Ve světle dosud známých informací tak uvedená pokusná varianta představuje poslední článek předválečného vývoje armádních pistolí v České zbrojovce ve Strakonicích.

Exemplář získalo muzeum v prosinci 1981 převodem z VÚ 1317 v Babicích.

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 213 mm

Délka hlavně: 127,6 mm

Délka záměrné: 163 mm

Výška: 146 mm

Šířka: 29,8 mm

Kapacita zásobníku: 9 nábojů

Hmotnost: 990 g

Aktuálně



Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

16. 11. 2024
Vojenský historický ústav Praha v roce 2024 digitalizoval dalších 28 rukopisů z první…
Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

15. 11. 2024
V polovině 50. let se konala četná jednání mezi představiteli československé a sovětské…
Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

14. 11. 2024
Do Armádního muzea Žižkov se v sobotu 9. 11. 2024 vydaly na tři…
Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

13. 11. 2024
Ve Vojenském historickém ústavu Praha se konala hlavní akce pátého ročníku soutěže…
Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

12. 11. 2024
Na náměstí Míru v Praze se 11. 11. po roce opět sešli…